Informace o pracovním trhu: Česko

Situace na trhu práce České republiky je typická výraznými regionálními rozdíly. Tato charakteristika je patrná zejména při porovnání severních a východních regionů země například se Středočeským krajem nebo hlavním městem Prahou. Míra nezaměstnanosti v Praze činila k 31.3.2022 2,6 %. Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl v únoru v Ústeckém (5,3%), Moravskoslezském (5,2 %) a Karlovarském kraji (4,3 %). Tyto 3 kraje měly nejvyšší podíl nezaměstnaných i v loňském roce. V některých krajích se však nezaměstnanost pohybuje nízko, tradičně např. v Pardubickém kraji (2,4 %) a Královéhradeckém kraji (2,8 %). Aktuální podíl nezaměstnaných v celé ČR k 31.3.2022 dosáhl podle MPSV 3.4 %, což je celkové snížení nezaměstnaných osob v porovnání k minulému roku.

Co se týká absolventů, tak celkem bylo ke konci února 2022 evidováno na Úřadech práce 11 827 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Z toho počtu bylo 8 146 absolventů.

Největšími zaměstnavateli v ČR jsou firmy: Agrofert, Česká pošta s. p., ŠKODA AUTO a.s., ČEZ a.s. a také České dráhy.

Statistika zaměstnávání občanů z Evropské unie ukazuje, že nejvíce pracovníků přichází jednoznačně ze sousedních států. Jedná se především o občany Slovenska a Polska, ale také ze vzdálenějšího Rumunska. Dále jsou to osoby z třetích zemí, a to převážně z Ukrajiny, Běloruska, Ruské federace, Vietnamu, USA a také v poslední době např. z Indie či Mongolska.

Úřad práce ČR měl v evidenci k 28.2.2022 celkem 263 433 uchazečů o zaměstnaní. Podle EUROSTATU zůstáváme mezi státy na nejnižší pozici s mírou nezaměstnanosti 2.3 % (za březen). Nezaměstnanost se drží na nízkých číslech a počet volných pracovních míst, která zaměstnavatelé prostřednictvím Úřadu práce ČR nabízejí, převyšuje počet evidovaných uchazečů o zaměstnání.

Největší uplatnění nacházejí uchazeči ve věkové skupině mezi 25-40 v IT oborech, technice, administrativě, lékařství, zdravotnictví, právních a také odborných profesích.

Ve 4.čtvrtletí 2021 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzdana přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 40 135 Kč, což je o 1 610 Kč (4 %) více, než ve stejném období roku 2020. V přepočtu je to přibližně 1 630 €

(ČNB, kurz Eura k 29.4.2022) za měsíc.

Použité zdroje:

Český statistický úřad

Portál veřejné správy České republiky

Cizinci v České republice

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Úřad práce ČR

Odkazy:

Dle tiskové zprávy z MPSV bylo ke konci března 2022 přes ÚP ČR nabízeno celkem 252 873 volných pracovních míst, což je o 58 834 méně než loni. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 0,7 uchazeče o zaměstnání.

U přibližně 75 % z těchto volných pracovních míst zaměstnavatelé poptávají uchazeče se základním či nižším vzděláním, případně cizince. Zaměstnavatelé nejčastěji hledají pracovníky v oblasti výroby a výstavby. Zájem mají o dělníky výstavby budov, montážní dělníky, obsluhu vysokozdvižných vozíků, pomocníky ve výrobě, uklízeče a pomocníky v administrativních a průmyslových objektech, řidiče nákladních automobilů, zedníky či montéry suchých staveb.

Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (93 541 míst k 31.3.2022) a ve Středočeském kraji (64 076).

Největší šanci získat zaměstnání přes Úřad práce mají obchodní zástupci, lékaři a technici. Velký zájem je také o řidiče nákladních vozů. Vyplývá to ze statistik Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV). Největší zájem zaměstnavatelů je o řemeslníky a opraváře, dále pak o technické a odborné pracovníky, pracovníky obsluhy strojů a zařízení a také montéry. Stoupá zájem i o pracovníky v sociálních službách. Naopak menší zájem je o uchazeče se středoškolským vzděláním ekonomického zaměření a kvalifikované pracovníky v zemědělství, lesnictví a rybářství. Nejvyšší nabídka volných pracovních míst byla pro uchazeče se základním vzděláním a bez vzdělání.

Poměrně velký zájem – vzhledem k počtu volných pracovních míst – byl také o zedníky, dělníky v elektrotechnice a ve zpracovatelském průmyslu. Dále je poptávka po programátorech, pracovnících na CNC strojích, svářečích, pracovnících v obchodech.

Volná místa nemusí firmy v současnosti hlásit Úřadu práce ČR povinně.

Praha je hlavním městem České republiky, krajem a obcí. Z této skutečnosti vyplývá i její úloha přirozeného centra politiky, mezinárodních vztahů, vzdělávání, kultury a ekonomiky. Je bydlištěm více než milionu obyvatel, je součástí sociálně ekonomické a sídelní struktury celé země, centrum správ a samospráv. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších organizací a firem. Sídlí zde prezident republiky, parlament, vláda, ústřední státní orgány a jeden ze dvou vrchních soudů. Mimoto je Praha sídlem řady dalších úřadů, jak ústředních, tak i územních samosprávných celků. Sídlí zde též ústředí většiny politických stran a centrály téměř všech církví, náboženských a dalších sdružení s celorepublikovou působností registrovaných v ČR.

Praha je jádrem největšího pracovního mikroregionu v ČR. Praha jako taková je v rámci dojížďky hlavním a dominujícím centrem s největší nabídkou pracovních příležitostí nejen pro ji obklopující Středočeský kraj, ale i v celostátním měřítku. Představuje město s vysokou koncentrací pracovních příležitostí, je zde stabilní a pestrý trh práce a nadprůměrně kvalifikovaný potenciál pracovní síly. Důležitou roli hraje i kvalitní zázemí vzdělávacích i vědeckých a výzkumných institucí. Zaměstnanost v Praze klesla, s ohledem na opatření vydaná státními a správními orgány ČR, EU a jiných států v souvislosti s šířením nemoci COVID-19 způsobené koronavirem SARS-CoV-2. Podíl nezaměstnaných za hl. m. Prahu byl 2,6 % (k 31. 3. 2022).

Trvale se zvyšuje podíl obyvatel ve věku 15–59 let, kteří v Praze nalézají pracovní uplatnění. V populaci převládají obyvatelé v produktivním věku, a to především ve věku 30-39 let. Právě v této věkové kategorii jsou nyní početně silné ročníky z období 80. let, ale také cizinci, např. ze Slovenské republiky, Polska a Ukrajiny. Podíl nezaměstnaných osob, tj. počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let k obyvatelstvu stejného věku, je celkem v ČR 3,4 %. Stále přetrvává migrace osob za prací do regionů s nejnižší mírou nezaměstnanosti, přesto je zájem o práci v zahraničí v oblasti sezónních prací a příhraničních regionů. Náklady na bydlení, životní náklady jsou podstatně vyšší ve velkoměstech než v menších městech České republiky. Senioři z velkoměst naopak vyhledávají klidný život převážně na venkově i z důvodu nižších nákladů. Obyvatelstvo trvale bydlící v Praze je národnostně poměrně homogenní, kdy Češi tvoří většinu obyvatel, nicméně přibývá ve velké míře i vietnamská komunita, která rozšiřuje své podnikatelské aktivity převážně v obchodě. V Praze počet obyvatel pozvolna stoupá.

Na území hl. m. Prahy sídlí 661.357 ekonomických subjektů (k 31. 3. 2022), což je cca 22 % všech ekonomických subjektů registrovaných v České republice. Přibližně 50 % ekonomických subjektů sídlících na území hl. m. Prahy tvoří fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona. Hlavní město Praha, jako kraj, je specifický především zaměřením ekonomických subjektů na poskytování osobních služeb, na území zdejšího kraje není průmyslová výroba primárním zdrojem podnikatelských aktivit. Většina velkých zaměstnavatelů sídlících na území zdejšího kraje má své pobočky na celém území České republiky a podílejí se na ovlivňování trhu práce i v jiných regionech.

Odkazy:

Zaměstnavatelé nejčastěji projevují zájem o pomocné pracovníky v oblasti těžby, stavebnictví, výroby, dopravy a v příbuzných oborech (24,6 % volných pracovních míst); řemeslníky a kvalifikované pracovníky na stavbách (kromě elektrikářů), 10,3 % volných pracovních míst; řidiče a obsluhu pojízdných zařízení (9,2 % volných pracovních míst); pracovníky v oblasti osobních služeb (8,9 % volných pracovních míst); dále o uklízeče a pomocníky (7,9 % volných pracovních míst) a specialisty v oblasti informačních a komunikačních technologií (7,5 % volných pracovních míst).

Na území hlavního města Prahy je evidováno celkem 24.612 uchazečů o zaměstnání (k 31. 3. 2022). Z tohoto počtu bylo 13.057 žen (53,1 %). Největší počet nezaměstnaných evidujeme u osob se základním vzděláním+praktická škola (23,5 %); dále se středním odborným vzděláním (vyučen), 22,6 %; a u osob s maturitou (bez vyučení), 22,1 %.

Uchazeči v hl. m. Praze projevují nejčastěji zájem o následující profese: Všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů (12,5 %); pracovníci v oblasti osobních služeb (9,7 %); pracovníci v oblasti prodeje (8,4 %); řidiči a obsluha pojízdných zařízení (7,2 %); uklízeči a pomocníci (6,5 %) a odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě (4,6 %).

Středočeský kraj obklopuje hlavní město Prahu, která je samosprávním celkem (kraj hlavní město Praha), a zahrnuje celkem 12 okresů: Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník.

Velikostí, počtem obcí i obyvatel patří mezi největší kraje – jeho rozloha zabírá téměř 14 % území České republiky.

Příznivá geografická poloha, hustá dopravní síť a blízkost Prahy vytváří pro občany velké množství pracovních příležitostí.

Silnou stránkou kraje je existence rozvojových ploch pro podnikání, přítomnost silných firem celostátního významu, dobré podmínky pro rozvoj velkého množství produktů zemědělské výroby, včetně zpracovatelského průmyslu, a růst sektoru služeb.

Naopak nevýhodou pro kraj je zřejmá nevyváženost vztahu Prahy (jako metropole celorepublikového významu) a středních Čech (jako periferie Prahy).

Rozvoj kraje limituje nerovnoměrné rozmístění pracovních příležitostí a průmyslu v regionu, rozdíly v rozložení ekonomických subjektů a výkonnosti ekonomiky a neexistence správního centra regionu v jeho území. Konkurence Prahy způsobuje odchod kvalifikované pracovní síly z regionů.

Pro Středočeský kraj je charakteristická rozvinutá průmyslová výroba, zemědělství, skladové hospodářství, naopak podíl stavebnictví a služeb na celkové zaměstnanosti je nižší, oblast služeb však vykazuje v posledních letech výrazný vzestup.

Zemědělská výroba těží z příznivých přírodních podmínek v severovýchodní části kraje.

Kraj vyniká hlavně rostlinnou výrobou, pěstováním pšenice, ječmene, řepky olejky, cukrovky, v příměstských částech pěstováním ovoce, zeleniny a květin.

Stěžejními průmyslovými odvětvími celostátního významu jsou strojírenství, automobilový průmysl, chemický průmysl a potravinářství. Ústup zaznamenaly dříve tradiční obory, například těžba uhlí, ocelářství a kožedělný průmysl.

Registrovaná míra nezaměstnanosti v rámci kraje je dlouhodobě jednou z nejnižších oproti republikovému průměru. Na úrovni jednotlivých okresů však již existují výraznější rozdíly v nezaměstnanosti, ovlivněné blízkostí Prahy a tím i možností využívat pracovní trh hlavního města. Například procentuální nezaměstnanost Praha – východ 1,2 % a Kladno 4,5 %.

Podíl nezaměstnaných ve Středočeském kraji na obyvatelstvu ke dni 31. 1. 2022 byl 3,1 %.

Odkazy:

Ze strany zaměstnavatelů je největší poptávka po pracovnících se středním odborným vzděláním s výučním listem, se základním vzděláním a s úplným středním vzděláním s maturitou.

Zaměstnavateli jsou nabízena především místa pro kvalifikované pracovní síly s praxí. Důraz je kladen rovněž na další dovednosti, jako jsou jazykové znalosti, počítačová gramotnost, řidičské oprávnění a podobně.

Rovněž stoupá poptávka po nekvalifikovaných či nedostatečně kvalifikovaných pracovnících. Stálý zájem je o pracovníky ve službách a obchodě (řezníci, číšníci, pekaři), obchodní zástupce a pracovníky pro servisní činnost ve výrobě a údržbě (obsluha CNC strojů, truhláři, zedníci).

Zájem uchazečů o tyto profese je minimální, a to především z finančních důvodů, neochoty a nemožnosti dojíždět za prací a pracovat v nepřetržitém provozu nebo na směny. Významnou roli hraje i struktura nabízených volných pracovních míst, která je odlišná od skladby uchazečů a jejich profesního zaměření.

Dlouhodobě přetrvávají problémy s umísťováním absolventů škol a mladistvých bez potřebné praxe, uchazečů se změněnou pracovní schopností a občanů starších 50 let se všemi stupni vzdělání. Obtížně se na trhu práce uplatňují rovněž uchazeči bez kvalifikace, dlouhodobě nezaměstnaní a evidované ženy s dětmi do 15 let.

Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele ve Středočeském kraji patří: ŠKODA AUTO, TPCA, Philip Morris, Spolana Neratovice, Bramco, AMAZON, Ariete Group, Kaučuk Kralupy, RAVAK Příbram, Kovohutě Příbram, Danone Benešov, Procter and Gamble – Rakona Rakovník, Pivovar Krušovice, Velkopopovický pivovar Kozel, Lego Production Kladno, Strojírny Poldi Kladno, Valeo Beroun, Sellier & Bellot Vlašim, Fox Conn Technology, Continental Automotive CR, Behr Czech, Lázně Poděbrady, Bob Cat Dobříš. 

Jihočeský kraj se rozkládá v jižní části České republiky. Jižní a západní hranici kraje tvoří státní hranice s Rakouskou republikou a Spolkovou republikou Německo. Celková rozloha kraje činí 10 056 km². Jihočeský kraj je krajem s nejnižší hustotou zalidnění z celé České republiky.

Většina obyvatel žije ve městech: České Budějovice – 93 426 obyvatel (k 31. 12. 2021), Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec, Český Krumlov a Prachatice. Naopak zemědělské až horské oblasti u hranic jsou osídleny daleko méně.

Území kraje mělo vždy spíše rekreační charakter než charakter průmyslové oblasti. Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické aglomeraci a v okresech Tábor a Strakonice. Převažuje zpracovatelský průmysl (výroba potravin a nápojů, dopravních prostředků, strojů a zařízení, textilní a oděvní). Zemědělství se orientuje na rostlinnou výrobu, převažuje pěstování obilovin, olejnin a brambor. V živočišné výrobě chov skotu a prasat. Dlouholetou tradici má v tomto kraji rybníkářství. Celková plocha rybníků, v nichž se chovají ryby, se pohybuje kolem 25 000 ha. Vytváří se v nich polovina produkce ryb České republiky.

Podíl nezaměstnaných, tj. počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let k obyvatelstvu stejného věku v kraji dosáhl hodnoty 2,6 % (k 31. 3. 2022).

Vývoj nezaměstnanosti je v regionu charakterizován především sezónností navázanou na práce v cestovním ruchu, stavebnictví a zemědělství. Nejvyšší podíl nezaměstnaných vykazoval okres Český Krumlov. Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných byl v okrese Jindřichův Hradec. Nejvíce osob bylo zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu, obchodě, stavebnictví, veřejné správě, zdravotnictví, školství, dopravě, zemědělství a v oblasti ubytování, stravování a pohostinství.

Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v Jihočeském kraji patří: Robert Bosch s.r.o. Č. Budějovice, Nemocnice České Budějovice a.s., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, KOH-I-NOOR Hardtmuth a.s., Č. Budějovice, ČEZ a. s. - jaderná elektrárna Temelín, s.n.o.p. cz a.s. Písek, Jihostroj Velešín, Rhode Schwarz Vimperk, DURA Automotive CZ k. s. Blatná, Kovosvit MAS Sezimovo Ústí, Vishay Electronic spol. s.r.o. Blatná, Schneider Electric a.s. Písek či TRW-DAS a.s. v Dačicích.

Odkazy:

V Jihočeském kraji mají zaměstnavatelé problémy s obsazováním volných pracovních míst převážně v oblasti řemesel a opravárenství, obsluhy strojů a zařízení a ve službách. Největší zájem zaměstnavatelů byl o následující profese:

• montážní dělníci ostatních zařízení
• řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel
• zedníci a montéři suchých staveb
• obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z plastu
• pomocní pracovníci ve výrobě
• montážní dělníci elektrických, energetických a elektronických zařízení
• montážní dělníci mechanických zařízení
• dělníci v oblasti výstavby budov

Největší počty nezaměstnaných jsou v Jihočeském kraji evidovány v řadách pomocných a nekvalifikovaných pracovníků. Druhou největší skupinu tvoří pracovníci ve službách a obchodě, třetí nejpočetnější skupinou jsou pak administrativní pracovníci.

V mnoha případech se však jedná o dlouhodobě nezaměstnané, především u pomocných a nekvalifikovaných dělníků.

Nejvíce evidovaných uchazečů bylo v následujících profesích:

• pomocní pracovníci ve výrobě
• prodavači v prodejnách
• všeobecní administrativní pracovníci
• uklízeči a pomocníci
• řidiči osobních a malých dodávkových automobilů
• zedníci
• pracovníci ostrahy
• číšníci a servírky
• kuchaři, pomocní kuchaři

Plzeňský kraj tvoří sedm okresů: Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov. Má 505 obcí, jeho rozloha činí 7 649 km². V Plzeňském kraji žije 578 573 obyvatel (k 30.12. 2021). Plzeňský kraj se počtem obyvatel řadí mezi menší kraje, na počtu obyvatel České republiky se podílí zhruba 5,4 %. Území je poměrně řídce zalidněné. Krajské město Plzeň je čtvrtým největším městem České republiky, žije zde více než 30% obyvatel celého kraje.

Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví zastoupená v Plzeňském kraji patří strojírenství, potravinářství, průmysl stavebních hmot a keramiky, hutnictví. Plzeňský kraj je díky své poloze velmi přitažlivý pro zahraniční zaměstnavatele. V kraji existují kromě průmyslové zóny na Borských polích v Plzni ještě průmyslové zóny ve Stodě, Holýšově, Rokycanech, Dobřanech, Přešticích, Klatovech, Nýřanech, Ostrově u Stříbra a Boru u Tachova. Zbývající části kraje mimo spádová území okresních měst a větších sídel jsou orientované především zemědělsky, případně rekreačně.

Podíl nezaměstnaných osob (PNO) dosáhl k 31.3.2022 v kraji 2,7 %. Podíl nezaměstnaných osob v jednotlivých okresech Plzeňského kraje je v okrese Domažlice 2,8 %, okrese Klatovy 2,5 %, okrese Plzeň-jih 2,1 %, okrese Plzeň-město 2,5 %, okrese Plzeň-sever 2,7 %, okrese Rokycany 3,2 % a okrese Tachov 3,1 %. Plzeňský kraj patří dlouhodobě ke krajům s nejnižší nezaměstnaností v ČR (PNO k 31.3.2022 v ČR činil 3,4 %).

K 31.12.2021 sídlilo v regionu celkem 13 firem, které zaměstnávají více než 1.000 a více zaměstnanců, z toho je 8 lokalizováno v okrese Plzeň-město. Největším zaměstnavatelem regionu je Fakultní nemocnice Plzeň s počtem kolem 5.000 zaměstnanců. Neméně významnými subjekty v regionu, které patří do kategorie s 2.000 – 2.499 zaměstnanci, jsou Západočeská univerzita v Plzni a MD ELEKTRONIK spol. s.r.o., z kategorie 1500–1999 zaměstnanců stojí za zmínku Borgers CS spol. s r.o.,Škoda Transportation s.r.o. a Daikin Industries Czech Republic s.r.o. Mezi další zaměstnavatele, kteří rozhodně ještě stojí za zmínku, patří Plzeňský Prazdroj a.s. a Lidl E-Commerce Logistics s.r.o.

Odkazy:

K 31.3.2022 bylo v Plzeňském kraji evidováno kolem 33 tisíc volných pracovních míst z nich 70 % tvořila volná místa pro cizince. Z hlediska vzdělání bylo evidováno nejvíce volných pracovních míst pro uchazeče se základním vzděláním (88 % VPM), středním odborným vzděláním (s výučním listem 8 % VPM), naopak nejméně míst měly úřady práce pro uchazeče s vyšším odborným nebo doktorským vzděláním.

Zaměstnavatelé v regionu hledají zejména pracovníky do výroby (montážní dělníky, skladníky, obsluhu strojů), dále mezi nejpoptávanější profese patří stavební dělníci, zedníci, řidiči nákladních automobilů, zámečníci, svářeči, pracovníci ve zdravotnictví a sociální péči, kuchaři, prodavači, programátoři a správci software, seřizovači a pomocní pracovníci v zemědělství a lesnictví.  

Největší podíl na celkovém počtu uchazečů tvoří pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (26,9 %). Druhou největší skupinu představují pracovníci ve službách a prodeji (20,7 %). Třetí nejpočetnější skupinu pak tvořili uchazeči zařazení do kategorie obsluha strojů a zařízení (15,1 %).

Karlovarský kraj se nachází na západě území České republiky. Svou rozlohou 3 314 km² zaujímá pouze 4,2 % území České republiky, a patří tak k nejmenším krajům republiky.

V Karlovarském kraji žilo dle údajů ČSÚ ke dni 31.12.2021 celkem 283 161 osob, z toho 186 390 ekonomicky aktivních. Pracovní sílu v Karlovarském kraji lze ve srovnání s ostatními kraji České republiky stručně charakterizovat jako relativně mladou populaci, s nižší průměrnou vzdělanostní úrovní (zejména díky nižšímu podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva, než je celostátní průměr) a s vyšším podílem v kraji žijících a pracujících cizinců. Obyvatelé Karlovarského kraje dojíždí za prací také do sousedního Německa.

Podíl nezaměstnaných osob v kraji k 31.3.2022 činil 4,04 %. Nejpočetnější skupinu nezaměstnaných tvoří osoby bez vzdělání, s neúplným základním vzděláním a se základním vzděláním. Mezi významné příčiny vysoké nezaměstnanosti patří mimo jiné nízká vzdělanostní struktura obyvatelstva a s tím spojený nesoulad mezi nabídkou a poptávkou práce (uchazeči o práci často nesplňují požadavky zaměstnavatelů), nedostatečné dopravní spojení v obcích ležících mimo spádová města ztěžující nemobilním občanům hledání zaměstnání, nejnižší mzdová úroveň ve srovnání s ostatními kraji ČR, a úzká specializace regionů pouze na oblast cestovního ruchu, lázeňství a hotelnictví.

Z analýzy poptávky a nabídky volných pracovních míst v prosinci roku 2021 vyplývá, že převažují především místa pro uchazeče o zaměstnání se základním vzděláním. Přibližně u 75 % z celkového počtu volných pracovních míst uvedli zaměstnavatelé souhlas se zaměstnáním cizince.

Kraj tvoří 3 okresy – Cheb, Karlovy Vary a Sokolov.

Okres Karlovy Vary: Nejrozsáhlejším z okresů je karlovarský (46 % rozlohy kraje) s největším počtem obcí a největším podílem žijících obyvatel. Okres Karlovy Vary lze hospodářsky charakterizovat jako průmyslově zemědělský s významným podílem lázeňství a cestovního ruchu. Mezi významné zaměstnavatele patří např.: WITTE Nejdek, spol. s r.o., WITTE ACCESS TECHNOLOGY s.r.o. či Thun 1794 a.s. (ve výrobním průmyslu), Léčebné lázně Jáchymov, a.s., a GRANDHOTEL PUPP Karlovy Vary, a.s. (v hotelových službách) a Karlovarská krajská nemocnice a.s. ve zdravotnictví. Momentálně nejvíce poptávané profese jsou zejména ve zdravotnictví, stavebnictví a zpracovatelském průmyslu.

Okres Sokolov: Vzhledem ke své rozloze 753 km² (23 % celého kraje) a počtu obyvatel je Sokolovsko nejmenším okresem v Karlovarském kraji. Okres je hospodářsky orientován převážně na těžbu hnědého uhlí, výrobu energií, chemický a strojírenský průmysl. Tento okres dlouhodobě zaznamenává nejvyšší podíl nezaměstnaných osob v kraji, a je zde nejméně zaměstnavatelů ze všech okresů v kraji. Nejvýznamnějšími zaměstnavateli jsou Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., dále NEMOS SOKOLOV s.r.o., Wieland Electric s.r.o., SKF Lubrication Systems CZ, s.r.o. a Synthomer a.s. Momentálně nejvíce poptávané profese jsou zde v oblasti zpracovatelského průmyslu (energetika, strojírenství), zdravotnictví, stavebnictví a pozemní dopravy.

Okres Cheb: Je nejzápadnějším okresem České republiky. Svou rozlohou 1 046 km² představuje 31 % celého kraje. V oblasti hospodářství chebský okres nejsilněji charakterizuje oblast průmyslu a lázeňství. K nejvýznamnějším zaměstnavatelům v okrese Cheb patří především DHL Solutions k.s., Léčebné lázně Mariánské lázně a. s., Karlovarská krajská nemocnice a.s. či Heinz-Glas Decor s.r.o. Velký význam na trhu práce v okrese Cheb mají rovněž firmy působící v chebské průmyslové zóně. Nejvíce poptávané profese jsou v oblasti zdravotnictví, průmyslové a textilní výroby (obsluha strojů, montážní dělníci, šiči), pozemní dopravy a stavebnictví.

Odkazy:

Z pohledu evidovaných volných pracovních míst mezi významná odvětví v Karlovarském kraji patří:

• okres Karlovy Vary: ubytování, pohostinství a stravování, zdravotní péče, pozemní doprava, vzdělávání, zpracovatelský průmysl (výroba skla a porcelánu)
• okres Sokolov: pozemní doprava, zdravotní péče či zpracovatelský průmysl
• okres Cheb: ubytování, pohostinství a stravování, pozemní doprava, služby nebo textilní průmysl

Mezi nejčastěji inzerované volné pracovní pozice patří nástrojaři a příbuzní pracovníci, kvalifikovaní řemeslníci (mechanici a opraváři), pracovníci v gastronomii (kuchaři a pomocní kuchaři, číšníci/servírky), pracovníci ve službách (recepční, maséři, prodavači), personál ve zdravotnictví (lékaři, zdravotní sestry a pomocný personál), pracovníci ve stavebnictví (zedníci, stavební dělníci), pomocní pracovníci ve výrobě (montážní dělníci, šičky), obsluha strojů a zařízení, skladníci, řidiči, pracovníci v lesnictví, učitelé.

Celková situace na trhu práce v Karlovarském kraji bude v roce 2022 nadále ovlivněna pokračujícími dopady koronavirové krize. Určitá odvětví na trhu práce zaměřená především na lázeňství, služby, cestovní ruch a zahraniční turistiku jsou stále ještě částečně utlumena.

Ústecký kraj se nachází při severozápadní hranici ČR, kde hraničí s Německem. Je zde mnoho nových investorů, ale Ústecký kraj se také potýká s některými negativními trendy. Kromě vysoké nezaměstnanosti je to například zdevastované prostředí, nízká atraktivita regionu pro vzdělané lidi spojená s nedostatkem vysokých škol, velký počet lidí se základním vzděláním či bez vzdělání, lidí dlouhodobě nezaměstnaných nebo pokles přímých zahraničních investic, které jsou jedním z růstových faktorů regionálních ekonomik v Česku. K přednostem kraje patří přirozené zásoby nerostných surovin, které však procházejí rozsáhlou transformací, tradice průmyslové výroby (zavedený těžební, energetický a chemický průmysl). Kraj nabízí vysoký počet levné pracovní síly. K 31. říjnu 2021 registrovaly úřady práce na území Ústeckého kraje celkem 28 626 uchazečů o zaměstnání, přičemž dosažitelných uchazečů ve věku 15–64 let, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, bylo 26 315 (91,9 % evidovaných uchazečů). Problémem je také relativně vysoká nezaměstnanost. K 31. 10. 2021 dosáhl podíl nezaměstnaných v Ústeckém kraji hodnoty cca 5 %, z toho u mužů jde o hodnotu 4,4 %, a žen 5,7 %, což je i nadále nejvyšší v celé ČR.  Vzhledem ke koncentraci průmyslu i obyvatelstva, žije zde 817 004 obyvatel (k 22.3.2021), představuje Ústecký kraj z hlediska ČR poměrně významný trh, dobře dostupný z Prahy i ze sousedního Saska.

V kraji lze vymezit čtyři oblasti, které se dosti významně od sebe liší svojí hospodářskou specializací, sídelní a sociální strukturou a mírou poškození životního prostředí:

• Pánevní oblast – typická koncentrací průmyslu s vysokou hustotou osídlení a většími městy, se specializací hospodářství na dobývání nerostů, zejména hnědého uhlí, energetiku a chemickou výrobu. Jde o okresy Chomutov, Most a Teplice.
• Průmyslově-zemědělská oblast - zejména okresy Litoměřice, se zemědělskou specializací na ovocnářství, zelinářství, vinařství, chmelařství a Louny, se zaměřením na pěstování obilovin, olejnin, na produkci masa a vajec, chmelařství. V obou okresech došlo v posledních 15 letech výraznému poklesu zaměstnanosti v zemědělství a pracovní příležitosti poskytuje průmysl.
• Krušné hory - velmi řídce osídlený horský pás, tvoří významnou bariéru jak přírodní, tak sociální a kulturní, kde nejsou lokalizovány téměř žádné hospodářské aktivity.
• Průmyslová oblast - jedná se o okresy Ústí nad Labem a Děčín, kde se částečně vyskytuje oblast s vysokou hustotou osídlení a kde převažuje rozmanitá průmyslová výroba (chemický, strojírenský, automobilový, textilní a potravinářský průmysl), a jiná část území, s poměrně kvalitním životním prostředím, je využívána k rekreačním účelům.

Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele kraje v jednotlivých oblastech patří:

• Těžební průmysl - členové skupiny Czech Coal (Czech Coal Services, a.s., Litvínovská Uhelná, a.s. a Vršanská Uhelná, a.s.), Severočeské doly a.s. vč. Doly Bílina
• Chemický průmysl - UNIPETROL RPA, s.r.o., Spolek pro chemickou a hutní výrobu a.s.
• Automobilový průmysl - Johnson Controls k.s., TRCZ, s.r.o., AGC Automotive Czech a.s. Chudeřice, KOITO CZECH s.r.o., Magna Automotive (CZ) s.r.o.
• Strojírenský průmysl - Toyoda Gosei Czech s.r.o., TOS a.s., Pierburg s.r.o.
• Energetický průmysl - ČEZ, a.s.
• Zdravotnictví - Krajská zdravotní a.s.
• Sklářský průmysl - AGC Flat Glass Czech Teplice
• Doprava - Správa železniční a dopravní cesty s.p.

Obyvatelé Ústeckého kraje dojíždí za prací také do sousedního Německa.

V současnosti je v Ústeckém kraji poptávka hlavně po profesích ve stavebnictví, zdravotnictví, gastronomii, obchodě a službách, textilním průmyslu, dopravě, pomocných službách, kovo-řemeslech a po dobu letních měsíců také v zemědělství. Většinou se jedná o profese, u kterých je požadované vzdělání střední odborné nebo vyšší.

Odkazy:

Největší nabídka pracovních míst je stabilně pro vyučené uchazeče, a to jak v oblasti výroby, tak i v oblasti služeb. Relativně dobrá situace je u vysokoškolsky vzdělaných uchazečů, kde je počet uchazečů na jedno pracovní místo poměrně nízký. Největší zájem je o uchazeče v profesích: lékař, zdravotní sestra, zámečník, obráběč kovů, svářeč, soustružník, kuchař, číšník – servírka, barman, obchodní zástupce.
Většinou se jedná o profese, u nichž je požadováno střední odborné nebo vyšší vzdělání.

Problematickou zůstává skupina občanů se základním a "nižším" vzděláním (33,1 %), která má stále největší podíl na celkovém počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a pracovní místa se pro ni tvoří sporadicky. Zvyšování předpokladů této skupiny pro umístění na trhu práce je obtížné. Největší počet uchazečů o zaměstnání je z řad pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, montážních dělníků, prodavačů, kuchařů, číšníků a servírek, administrativních pracovníků, řidičů osobních a malých dodávkových automobilů, řemeslníků. Otázkou zůstává, jakým způsobem, se promítnou opatření vydaná státními a správními orgány ČR, EU a jiných států v souvislosti s šířením nemoci COVID-19 způsobené koronavirem SARS-CoV-2, do vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v kraji. Současně probíhá proces restrukturalizace těžby hnědého úhlí.

Liberecký kraj má rozlohu 3 163 km² a nachází se na severu České republiky při hranici s Německem a Polskem. Kraj je tvořen okresy Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily. Liberecký kraj má převážně průmyslový charakter. V průběhu dvaceti let tradiční textilní průmysl ztratil své dominantní postavení, hospodářská recese v posledních letech se projevila i v průmyslu skla a bižuterie. Zpracovatelský průmysl je zaměřen na výrobu automobilů a výrobu pryžových a plastových výrobků. Nezanedbatelnou součástí ekonomiky Libereckého kraje je cestovní ruch. Zemědělství je pouze doplňkovým odvětvím.

Školství reprezentuje síť základních a středních škol. V kraji je silné zastoupení středních uměleckých škol nadregionálního významu. Jedná se o střední uměleckoprůmyslové školy sklářské a bižuterní. Vysoké školství je zastoupeno Technickou univerzitou v Liberci. V kraji se nachází moderní vědecké infocentrum – Krajská vědecká knihovna v Liberci.

Základní zdravotnickou péči zde zajišťuje síť ambulantních zařízení a lékáren. Významným zdravotnickým zařízením Libereckého kraje je Nemocnice Liberec, která zároveň patří k největším zaměstnavatelům v kraji.

Kraj disponuje řadou výhod pro budoucí investory: Je zde dlouhodobá průmyslová tradice a koncentrace kvalitní pracovní síly. Existuje zde několik průmyslových zón, přičemž největší je průmyslová zóna Liberec Jih, která zaujímá plochu 125 ha a která je typu greenfield. Zóna navazuje na rychlostní komunikaci Praha – Liberec. Funkční náplní průmyslové zóny je především výroba stavebních a obráběcích strojů, izolačních materiálů, autodoplňků, kuchyňského vybavení, datové a telekomunikační služby, spedice a logistika. Mezi největší zaměstnavatele této zóny patří japonská firma Denso Manufacturing Czech, Fehrer Bohemia s.r.o. a Laird s.r.o. Další průmyslovou zónou je Liberec Sever, kde se nachází další významný zaměstnavatel Knorr-Bremse ČR.  Mimo Liberec jsou v kraji i další průmyslové oblasti s významnými zaměstnavateli, jako například v České Lípě podnik Adient Czech Republic k.s. a v Hrádku nad Nisou podnik Drylock Technologies s.r.o., či v Jablonci nad Nisou podnik Preciosa. Dále lze zmínit, že dalšími významnými zaměstnavateli v kraji jsou kanadská společnost Magna Exteriors (Bohemia) sídlící v Liberci a německá společnost Benteler, jehož závod je umístěn v Chrastavě, výrobní středisko v Jablonci nad Nisou a strojírenská odnož podniku v Liberci.

Kraj má, mimo dobrých podmínek pro rozvoj průmyslu, taktéž velmi dobrý předpoklad pro rozvoj cestovního ruchu v letní i zimní sezóně, je zde tradice lesního hospodaření, nachází se zde šest chráněných krajinných oblastí a je zde relativně hustá síť regionálních železnic a silnic.

Celkový počet obyvatel v Libereckém kraji byl 437 391 (k 31. 12. 2021).

Podíl nezaměstnaných k obyvatelstvu v kraji dosáhl 3,5 % (k 31. 3. 2022).

Zaměstnavatelé žádají jak kvalifikované pracovní síly, zejména ve strojírenských oborech, tak i nekvalifikované pracovníky, kterým nabízejí zaučení a poté práci na výrobních a montážních linkách.

Odkazy:

Zaměstnavatelé nabízejí nejvíce volných pracovních míst pro pracovníky se středním odborným vzděláním – s výučním listem, dále pro pracovníky se základním vzděláním, s maturitou a vysokoškolským vzděláním. Vzhledem ke struktuře hospodářství v kraji se jedná o volná pracovní místa především ve strojírenství, dále pak stavebnictví, zdravotnictví a službách.

Nedostatek pracovníků je v současné době ve zdravotnictví (lékaři, zdravotní sestry a ošetřující personál), máme nedostatek vědců a odborníků ve fyzikálních a biologických vědách, kvalifikovaných dělníků ve stavebnictví a strojírenství a pracovníků pro obsluhu průmyslových zařízení – pracovníci ve výrobě a provozu. Dále nedostatek pracovníků je v obchodě.

Přebytek pracovníků máme v oblasti administrativy, obsluhujících pracovníků, učitelů, prodavačů a předváděčů zboží, dělníků v zemědělství, lesnictví a rybolovu, dále pak řidičů.

Vysoká nezaměstnanost je v mikroregionech Novoměstsko, Frýdlantsko a Doksko. Struktura pracovních příležitostí před ekonomickou transformací zejména ve Frýdlantském výběžku byla silně vázána na textilní průmysl a zemědělství. V obou těchto odvětvích došlo k výraznému snížení počtu pracovních míst. Uvolnění pracovníci mají většinou nízkou kvalifikaci. Podnikatelská a investorská aktivita je zde nízká z důvodu nižší kvalifikační úrovně obyvatelstva, omezených dopravních možností a určité geografické izolace.

V Královéhradeckém kraji byl celkový počet obyvatel 542 583 (k 31.12.2021).

Kraj se rozkládá v severovýchodní části Čech, velká část hraničí s Polskem, a to horským masívem, kde se nachází i nejvyšší vrchol České republiky – Sněžka (1603 m.n.m.). Zbytek kraje zabírá převážně úrodná Polabská nížina.

Královéhradecký kraj lze charakterizovat jako průmyslově-zemědělský s bohatě rozvinutým cestovním ruchem. Průmysl je soustředěn do velkých měst, intenzivní zemědělství do oblasti Polabí. Největší koncentrací cestovního ruchu v České republice se vyznačují Krkonoše. Je zde možno navázat na dlouhodobou tradici strojírenského průmyslu, zpracovatelského průmyslu a stavebnictví s výrazným zastoupením malých a středních firem. Velkou část kraje představuje tradičně zemědělský region s příhodnými podmínkami pro různorodou rostlinnou i živočišnou zemědělskou produkci.

Ve srovnání s celou Českou republikou má kraj větší podíl obyvatel bez vzdělání a se základním vzděláním a měnší počet vysokoškoláků. Je třeba zmínit i fakt, že většina vysokoškoláků z kraje odchází studovat do jiných krajů. Nejvíce pracovníků je ve zpracovatelském průmyslu (32,6 %), velkoobchodě a maloobchodě (11,8 %) a také ve zdravotnictví a sociálních službách (8,1 %). Výrazné zastoupení je také u vědeckých a technických profesí. V kraji je vysoký podíl specialistů (13,7 %), technických a odborných pracovníků (18,8 %). Vysoká zaměstnanost je v oborech vzdělávání, výroby elektronických a optických přístrojů a zařízení, výroby motorových vozidel a elektrických zařízení, strojírenství, ve výrobě textilií a gumárensko-plastikářském sektoru.

V letech 2020-2021 se situace na trhu práce v kraji začala mírně měnit. Pandemie Covid-19 způsobila zpomalování ekonomiky. Dlouhodobě nízká nezaměstnanost, kterou Královéhradecký kraj v posledních letech vykazoval, se mírně zvýšila, ale i tak zůstávala pod průměrem celého Česka. Nabídka pracovních míst ale stále převyšuje poptávku ze strany zájemců o zaměstnání. Na jedno volné pracovní místo připadalo k 31. lednu 2022 v Královéhradeckém kraji 0,9 uchazeče.

Dlouhodobě je nejnižší míra nezaměstnanosti v okrese Rychnov nad Kněžnou (1,8 % třetí nejnizší v rámci celé ČR), a naopak nejvyšší v okrese Náchod 3,9 %.

V rámci Královéhradeckého kraje se dojíždění za prací za hranice do Polska setkává s poměrně nízkým zájmem. Opačně je situace rozdílná. Jezdí se především do západních zemí jako jsou například Německo a Rakousko. Obecně vzato, nejčastěji muži pendlují za zaměstnáním v odvětví stavebnictví a ženy za zaměstnáním v sociálních službách.

Největšími a nejvýznamnějšími zaměstnavateli v Královéhradeckém kraji jsou:

Continental Automotive Czech Republic s.r.o. v Trutnově, JUTA a.s. ve Dvoře Králové nad Labem, Karsit Holding, s.r.o. a Kimberly-Clark, s.r.o. v Jaroměři, Saar Gummi Czech, s.r.o. v Červeném Kostelci, Rubena, s.r.o. a ATAS elektromotory Náchod a.s. v Náchodě, Ammann Czech Republic, a.s. a Hronovský, s.r.o. v Novém Městě nad Metují, ŠKODA AUTO, a.s. v Kvasinách, VEBA, textilní závody a.s. v Broumově, C.S.CARGO a.s. v Jičíně, Trelleborg Bohemia, a.s. a ARROW International CR., a.s. v Hradci Králové.

Odkazy:

V Královéhradeckém kraji mají zaměstnavatelé problémy s obsazováním některých volných pracovních míst. Poptávka je především po technických oborech, pracovnících ve stavebnictví, ve výrobě a dopravě, řemeslnících, opravářích, obsluze strojů, montérech. Ve službách jsou to např. všeobecní administrativní pracovníci.

Z hlediska jednotlivých profesí se konkrétně jedná především o:

• operátory výroby, kovodělníky, strojírenské dělníky
• řemeslníky a opraváře
• obsluhu průmyslových strojů a zařízení
• pracovníky v oblasti sociálních služeb a zdravotnictví

Dle dostupných údajů mají zaměstnavatelé zájem především o pomocné pracovníky v oblasti stavebnictví, výroby a dopravy, řemeslníky a kvalifikované pracovníky na stavbách, opraváře, pracovníky ve strojírenství, obsluhy strojů a zařízení a montéry. Roste také zájem o pracovníky v oblasti zdravotních služeb (všeobecná sestra, lékař/lékařka) pracovníky v oblasti prodeje, řidiče (řidiče VZV, řidiče nákladního vozidla či řidiče autobusu), a obsluhu pojízdných zařízení nebo uklízeče, pracovníky v oblasti ochrany a ostrahy. Vzhledem k situaci z minulých let, kdy celkovou situaci na trhu práce ovlivnila pandemie Covid-19, vzrostla i za rok 2021 poptávka po kuchařích, pokojských, recepčních, číšnících a servírkách.

Pokud hledáme občany, kteří vyjíždějí za prací do zahraničí, pak nejvíce z nich nalezneme ve skupině mladých a jazykově dobře vybavených občanů z různých oborů.

Pardubický kraj se nachází ve východní části Čech. Část severovýchodní hranice kraje je zároveň i státní česko-polskou hranicí. Centrum kraje, město Pardubice, se nachází 100 km východně od hlavního města Prahy.

Pardubický kraj je 8. největším krajem v ČR, má rozlohu 4 519 km², žije v něm 520 tisíc obyvatel. Většími městy jsou Chrudim, Svitavy a Ústí nad Orlicí.

V kraji se koncentruje průmysl, ale i komerční a veřejné služby. Investoři využívají připravené průmyslové zóny. Ekonomickou prosperitu kraje výrazně ovlivňuje to, že region protíná evropský železniční koridor. Využít lze i silniční, vodní a leteckou dopravu.

V kraji je zastoupen průmysl elektrotechnický, strojírenský, chemický, zpracovatelský, zemědělský a potravinářský. Za významný lze považovat průmysl chemický, který je koncentrován do okresu Pardubice. Tradiční je i vzdělávání odborníků v oblasti chemie a dopravy na Univerzitě Pardubice 

Podíl nezaměstnaných k obyvatelstvu dosáhl v Pardubickém kraji 2,4 % (k 31.3.2022).

V okrese Pardubice je dominantní především průmysl elektrotechnický a chemický, oba s dlouholetou tradicí. Zastoupení v regionu mají firmy, které vyrábějí komponenty pro automobilový průmysl. V regionu působí řada zahraničních investorů, kteří pozitivně ovlivnili místní trh práce. Největším zaměstnavatelem je společnost FOXCONN CZ s.r.o., zabývající se výrobou počítačů. Mezi další významné firmy patří Synthesia a.s., vyrábějící základní chemické produkty a těžkotonážní chemii, Panasonic Automotive Systems Czech s.r.o., výroba autorádií, KIEKERT-CS s.r.o., výroba centrálních autozámků, dále Nemocnice Pardubického kraje a.s. a Univerzita Pardubice.

Odkazy:

Nejvíce nabídek je v profesích s návazností na automobilový průmysl (elektrotechnika, kovo, montážní práce), ve stavebnictví, v obchodě a ve službách. Zájem se zvýšil zejména o pracovníky v dopravě a dále o kvalifikované pracovníky v oblasti zdravotnictví a sociální péče.

Nejlépe se mohou uplatnit na trhu práce v kraji pracovníci s vysokoškolským, středním odborným vzděláním nebo vyučení, a to v oborech elektrotechnických, telekomunikačních, informačních technologií, zdravotnictví, zpracování plastů, technické chemie, stavebnictví, strojírenské výroby, a službách a v logistice.

Volná pracovní místa pro dělníky jsou ve výrobních firmách na pozicích operátorů výrob, montážních pracovníků a pro řidiče v dopravě.

V evidencích pracovišť Úřadu práce v Pardubickém kraji bylo k 31. 3. 2022 přibližně 8,5 tisíce uchazečů o zaměstnání a téměř 19 tisíc volných pracovních míst. Na 1 uchazeče připadají 2 volná pracovní místa. Mezi nezaměstnanými převládají uchazeči se základním vzděláním, vzděláním středním odborným s výučním listem a uchazeči se středním odborným vzděláním zakončeným maturitou.

Problémy s uplatněním na trhu práce mají osoby se zdravotním handicapem, osoby starší 50 let, dále osoby s nízkým nebo částečným vzděláním, s kvalifikací zaměřenou na administrativu.

Kraj Vysočina leží v centrální části České republiky, sousedí s Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským krajem. Je tvořen třemi okresy bývalého Jihomoravského kraje (Jihlava, Třebíč, Žďár nad Sázavou), jedním okresem Středočeského kraje (Havlíčkův Brod) a jedním okresem Jihočeského kraje (Pelhřimov). Jeho charakteristickými rysy jsou územní členitost, vyšší nadmořská výška a řídké osídlení. Rozdrobená sídelní struktura ovlivňuje vylidňování menších obcí a přispívá k odchodu mladých a kvalifikovaných obyvatel.

Kraj Vysočina s jeho 503 845 obyvateli (k 31. 12. 2021) se rozkládá na vrchovině, procházející v podstatě středem České republiky. Počet obyvatel kraje setrvale klesá.  Vždy se řadil mezi chudší oblasti země s méně rozvinutou industriální infrastrukturou a s orientací na zemědělskou výrobu, na druhou stranu tak byl uchráněn před devastujícím znečištěním životního prostředí a vznikem velkých území nevratně poškozených průmyslovým rozvojem.

Tradičními průmyslovými odvětvími na Vysočině byly vždy kamenoprůmysl a textilní a dřevozpracující průmysl, dnes k nim můžeme přiřadit ještě i průmysl strojírenský a potravinářský.

Dnes se v Kraji Vysočina na růstu celkové ekonomické aktivity intenzivně podílí zpracovatelský průmysl, soustředěný do velkých měst, a to z velké části díky existenci tradiční strojírenské výroby, která se přetransformovala na výrobu komponent pro automobilový průmysl. Rozhodujícími zaměstnavateli v Kraji Vysočina jsou tak firmy, které jsou v této oblasti dlouhodobě vysoce aktivní, to znamená Bosch Diesel, s.r.o., Automotive Lighting, s.r.o., Motorpal, a.s. Jihlava, Žďas, a.s., Futaba Czech, s.r.o., Cooper-Standard Automotive ČR, s.r.o., MANN + HUMMEL (CZ), s.r.o., Valeo Compressor Europe, s.r.o. a další, které jsou na tyto firmy svojí činností většinou jako subdodavatelé navázány.

Negativem tohoto v současné době převládajícího jednostranného výrobního zaměření je jednak skutečnost, že s sebou trvale přináší nebezpečí rozsáhlého kolapsu zaměstnanosti v celé této oblasti výroby v krizových obdobích, a také fakt, že podobně jako v jiných oblastech České republiky je na Vysočině nedostatek malých a středních podniků, které zajišťují pracovní stabilitu v okrajových oblastech tohoto kraje. Chybí také přímější provázanost mezi vzdělávacími možnostmi a požadavky trhu práce.

Dalším rychle se rozvíjejícím odvětvím je v Kraji Vysočina, díky čistému životnímu prostředí a bohaté kulturní minulosti, cestovní ruch.

• Průměrná mzda na konci roku 2021 činila 34 934 Kč. To je asi 2 600 Kč
  (tj. 7 %) pod celostátním průměrem.
• Nezaměstnanost v Kraji Vysočina stagnovala na konci února na 3,1 % podílu nezaměstnaných osob, důsledek vládních opatření k zastavení šíření koronavirového onemocnění COVID-19. (31. 03. 2021, ČSÚ).
• Podíl nezaměstnaných stejný nebo vyšší, než republikový průměr vykázal jeden okres, a to okres Třebíč (3,9 %). Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných byl zaznamenán v okrese Pelhřimov (1,7 %). Následují okresy Havlíčkův Brod (2,8 %), Jihlava (3,0 %) a okres Žďár nad Sázavou (3,4 %).
  (28. 02. 2022, ČSÚ).

Odkazy:

V Kraji Vysočina je stále největší zájem o pracovníky do strojírenství a stavebnictví (jak technické, tak i dělnické profese), dále o pracovníky obsluhy strojů a zařízení napříč obory, řidiče nákladní a osobní dopravy, montážní a manipulační dělníci napříč obory. Stranou nezůstává ani zájem o pomocnou pracovní sílu v profesích napříč oborovým spektrem. Roste zájem o pracovníky do lesnictví a zemědělství.

Konkrétně:

• montážní dělníci napříč obory
• specializovaní strojírenští dělníci
• pomocní a manipulační dělníci
• řidiči osobní a nákladní dopravy
• zedníci a stavební dělníci
• pracovníci v lesnictví a zemědělství

Nejvíce nezaměstnaných v Kraji Vysočina je pracovníků s výučním listem (současně ale i s handicapem, znemožňujícím nástup do nabízeného zaměstnání) a pracovníků se základním vzděláním. V podstatě nejvíce nezaměstnaných se rekrutuje z řad uchazečů o zaměstnání ve věku 50 let a více.

Z hlediska odvětví, které v současné době nejvíce přispívá k růstu nezaměstnanosti, je odvětví gastronomie, obchodu a služeb.

Poloha Jihomoravského kraje je z geografického hlediska velmi výhodná – kraj tvoří spojení mezi jihem a severem Evropy, sousedí se Slovenskem a Rakouskem a v neposlední řadě také disponuje napojením na silniční a železniční dopravní sítě evropské dopravní infrastruktury. Na území celého Jihomoravského kraje žilo 1 184 345 obyvatel (k 31.12/2021), jeho metropolí je Brno, druhé největší město ČR, ve kterém žije jedna třetina všech obyvatel kraje.

Dominantní postavení v ekonomice kraje zaujímá sféra služeb. Zatímco v Brně a v regionech obklopujících Brno trh práce téměř není zatížen sezónními výkyvy, v jižních okresech (Znojmo, Hodonín) je nevyvážený a má sezónní charakter. Tyto regiony jsou také postiženy vyšší mírou nezaměstnanosti a podprůměrnou úrovní mezd. 

Mezi nejvýznamnější a největší zaměstnavatele patří vysoké školy (Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Mendelova univerzita v Brně), nemocnice (zejména Fakultní nemocnice Brno, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Nemocnice Kyjov, příspěvková organizace, Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace), dopravní organizace (Dopravní podnik města Brna, a.s.), instituce veřejné správy (Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, Statutární město Brno, Generální finanční ředitelství, Úřad práce České republiky) a řada firem z IT a služeb (např. IBM Global Services Delivery Center Czech Republic, s.r.o., AT&T Global Network Services Czech Republic s.r.o., Česká pošta, s.p., České dráhy, a.s., Správa železnic, státní organizace, Notino, s.r.o., Albert Česká republika, s.r.o., Tesco Stores ČR a.s.). Ve výrobní sféře lze mezi významné podniky jmenovat firmy vyrábějící elektrická zařízení ABB s.r.o., Thermo Fisher Scientific Brno s.r.o. a Ademco CZ s.r.o. v Brně, Tyco Electronics Czech s.r.o. v Kuřimi, European Data Project s.r.o. v Komořanech na Vyškovsku, Siemens Electric Machines s.r.o. v Drásově a firmu Gebauer a Griller Kabeltechnik, spol. s r.o. v Břeclavi zabývající se výrobou kabelů a elektrosoučástek. V Modřicích najdeme společnost IFE-CR, a.s., vyrábějící automatické dveřní systémy pro kolejová vozidla, v Brně textilní firmu Nová Mosilana, ve Slavkově u Brna Lohmann & Rauscher, s.r.o. vyrábějící textilní výrobky pro zdravotnictví, v Ivanovicích na Hané firmu Bioveta, a.s. vyrábějící léčiva, či zdravotnické potřeby vyrábějící Hartmann Rico a.s. ve Veverské Bítýšce.

Relativně velká koncentrace vysokých a vyšších škol v krajském městě Brně se odrazila na nadprůměrném počtu osob s vysokoškolským vzděláním na druhou stranu zde žije nižší počet osob s pouze základním vzděláním oproti celorepublikovému průměru. S tím také souvisí relativní dostatek kvalifikované pracovní síly.

Podíl nezaměstnaných v kraji dosáhl míry 3,9 % (k 31. 3. 2022). Z dlouhodobého hlediska je nejvyšší nezaměstnanost v okrese Hodonín a Znojmo.

Odkazy:

V Jihomoravském kraji existuje stabilní poptávka po pracovnících v IT sektoru, zejména po programátorech počítačových aplikací a vývojářích softwaru. Nabídka volných míst je také v oblasti „služeb pro podniky“ (outsourcing, telemarketing) a zdravotnických profesích (lékaři, zdravotní sestry).

Zaměstnavatelé dále poptávají řemeslníky, kvalifikované strojírenské profese (nástrojař, svářeč, obsluha CNC strojů, techniky), řidiče nákladní dopravy, skladníky, pracovníky call center, montážní dělníky, zedníky, kuchaře, ale i pomocné a nekvalifikované pracovníky (stavebnictví, uklízeče, pracovníky ve výrobě).

Přibližně 64 % nezaměstnaných v regionu tvoří uchazeči vyučení a osoby bez vzdělání (3/2022).

Mezi konkrétní profese, jejichž uchazečů je evidován dostatek, patří aktuálně (3/2022) např. administrativní pracovníci, obchodní zástupci, kadeřníci, kosmetičky a dále obory, ve kterých dochází k velké fluktuaci zaměstnanců – kuchaři, číšníci a servírky, barmani, prodavači, pomocní a nekvalifikovaní pracovníci.

Olomoucký kraj není možné charakterizovat jako jednotný trh. Odlišnosti mezi centrální a severní částí kraje na úrovni geografické se promítají i do oblasti ekonomické, infrastruktury a zaměstnanosti. Centrální okresy (Olomouc, Prostějov, Přerov) jsou více stabilní a diverzifikované. Ekonomika v horských okresech (Jeseník, Šumperk) je silněji ovlivněna sezónností a horší dopravní obslužností. V centrech kraje jsou dobré podmínky pro rozvoj služeb a na celém území kraje pro rozvoj cestovního ruchu. Hranice trhu práce jsou dány především možností denního dojíždění do zaměstnání.

Z ekonomických odvětví je nejsilněji zastoupeno strojírenství. K nejvýznamnějším zaměstnavatelům patří: MIELE technika, UNEX, Honeywell Aerospace Olomouc, John Crane, AŽD Praha, KEESTRACK – CZ v okrese Olomouc, ŠKODA PARS, Dormer Pramet, KLEIN automotive, TDK Electronics ze Šumperska, SSI Schäfer z Hranic na Přerovsku, MUBEA a MB TOOL z Prostějova a CS-CONT z Jesenicka.

K silně zastoupeným odvětvím dále patří elektrotechnický průmysl, jehož vliv posílil díky příchodu několika zahraničních investorů. Mezi nejvýznamnější patří HELLA AUTOTECHNIK NOVA a Siemens v Mohelnici, M.L.S. Holice v Olomouci, Robertshaw ve Šternberku a SEV Litovel. V Přerově patří mezi nejvýznamnější zaměstnavatele Meopta-optika; v Hranicích společnost AVL MORAVIA. V potravinářství zůstávají největšími zaměstnavateli Nestlé Česko, MAKOVEC, OLMA Olomouc, Pivovary CZ Group a pekárny PENAM.

Poměrně vysoký podíl zaměstnanců pracuje i ve stavebnictví a zemědělství. Ve stavebnictví patří mezi významné zaměstnavatele Skanska, GEMO Olomouc a EKOZIS.

Poptávka zaměstnavatelů po pracovní síle je nevyrovnaná. Okrajové oblasti kraje nabízejí méně pracovních příležitostí a většinou málo atraktivních.

Podíl nezaměstnaných osob v Olomouckém kraji dosáhl 3,3 % (k 31. 3. 2022). Nejvyšší nezaměstnanost byla v okrese Jeseník (5,2 %), nejnižší v okresech Prostějov (2,3 %) a Olomouc (2,9 %).

Mobilita obyvatelstva je omezená jak geografickými podmínkami, tak dopravní obslužností.

Zaměstnavatelé preferují uchazeče s praxí a rozvinutými odbornými dovednostmi. Žádáni jsou také absolventi se znalostí práce s výpočetní technikou na vyšší než uživatelské úrovni a aktivní znalostí cizích jazyků, což bývá častou podmínkou zejména pro vysokoškoláky. K nim lze započítat i absolventy strojírenských oborů bez ohledu na stupeň vzdělání, jichž je trvalý nedostatek.

Odkazy:

Na trhu práce výrazně chybí strojírenské profese, a to v různých úrovních vzdělání – od vyučenců až po vysokoškoláky. Zaměstnavatelé dlouhodobě hledají zejména kvalifikované soustružníky, frézaře, svářeče, brusiče kovů a strojní zámečníky, s vyšším vzděláním pak konstruktéry, strojírenské techniky a strojní inženýry. Vysoká poptávka je také po stavebních dělnících a řemeslnících, skladnících a montážních dělnících. Velký zájem je rovněž o zkušené řidiče mezinárodní kamionové dopravy, kteří komunikativně ovládají alespoň jeden světový jazyk.

Existuje několik profesních oblastí, kde nabídka nezaměstnaných převažuje nad poptávkou zaměstnavatelů, zejména u prodavačů, uklízečů a u dalších pomocných a nekvalifikovaných profesí.

Zlínský kraj se nachází na východě republiky a ve své východní části sousedí se Slovenskem. Skládá se ze čtyř okresů – Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín. Ve Zlínském kraji žije téměř 573 tisíc obyvatel. 

Zlínsko bývalo v minulosti plným právem považováno za ekonomicky silnou oblast s výraznou koncentrací velkých průmyslových podniků. Obuv, pneumatiky, stroje a letadla, to byly produkty tradičně spojované s centrem regionu.

Přibližně od poloviny 90. let se hospodářsky stabilní pozice Zlína a celé východní Moravy začala otřásat v důsledku privatizace a restrukturalizace průmyslu. Důsledkem je současná podprůměrná tvorba hrubého domácího produktu, třebaže je region nadále vnímán jako bohatá a dynamická oblast v rámci České republiky.

Ve Zlínském kraji bylo k 31. 3. 2022 evidováno 10 686 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob dosáhl hodnoty 2,6 %, což je o 0,8 % bodu méně než ve stejném období minulého roku. Nezaměstnanost nad úrovní kraje dlouhodobě vykazuje okres Vsetín, naopak nižší nezaměstnanost je v regionech Uherské Hradiště, Zlín a Kroměříž. K 31. 3. 2022 bylo v kraji evidováno 13 496 volných pracovních míst a na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 0,8 uchazeče. Nejméně volných pracovních míst dlouhodobě vykazuje okres Kroměříž.

V ekonomice kraje má dominantní postavení průmysl, který má zde vyšší zastoupení než v celostátním měřítku. Mezi nejvýznamnější firmy v kraji patří Continental Barum s.r.o., Trelleborg Wheel Systems Czech Republic a.s. (výroba pneumatik), Česká zbrojovka a.s. (zbraně), Fatra a.s. (plastikářský průmysl), ON SEMICONDUCTOR CZECH REPUBLIC s.r.o. (výroba monokrystalů a desek a polovodičových součástek).  Zásadním průmyslovým odvětvím v kraji je strojírenství, zejména výroba letadel a jejich součástí, výroba obráběcích center a CNC soustruhů, výroba zbraní, pneumatik a mikroelektroniky.

Odkazy:

Všechny okresy Zlínského kraje vykazují velmi podobnou strukturu nahlášených volných pracovních míst. Mezi nejčetnější požadované profese patří montážní dělníci, zedníci, obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže, řidiči nákladních automobilů a tahačů, obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z plastu. Z pohledu dlouhodobé neobsazenosti se jedná hlavně o volná místa hlášená pro odborné profese ve strojírenství, zejména o seřizovače a obsluhu obráběcích strojů, dále je také velká poptávka o svářeče, řezače plamenem, řidiče nákladních automobilů a zedníky. Trvale je poptávka po lékařích a fyzioterapeutech s osvědčením. V uvedených profesích existuje reálná možnost uplatnění, zvláště pokud je uchazeč schopen dorozumění v češtině.

Nezaměstnaní nejčastěji hledají uplatnění v profesích jako jsou pomocní pracovníci ve výrobě, všeobecní administrativní pracovníci, prodavači v prodejnách, uklízeči, pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur, řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, montážní pracovníci.

Struktura uchazečů o zaměstnání z pohledu vzdělání zůstává dlouhodobě neměnná. Nejpočetnější skupinou jsou vyučení, následují středoškoláci a osoby se základním vzděláním a nejméně nezaměstnaných má vysokoškolské vzdělání.

Moravskoslezský kraj se nachází na severovýchodním území České republiky a sousedí se Zlínským a Olomouckým krajem. Zahrnuje okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město. Od 19. století patří mezi nejdůležitější průmyslové regiony střední Evropy. V rámci České republiky patří Moravskoslezský kraj k regionům se silným zastoupením průmyslu. Mezi tradiční odvětví patří těžební průmysl a navazující hutnická a ocelářská výroba.

Těžký průmysl je v posledních letech postupně nahrazován obory ze zpracovatelského průmyslu, značný rozvoj zaznamenala oblast služeb.

Firmy se prosazují v oblasti informačních a inovačních technologií, elektronice a automobilovém průmyslu. V kraji působí řada menších i větších firem, které se zabývají tradičními řemeslnými obory, špičkovými technologiemi a hi-tech produkty.

Moravskoslezský kraj patří k nejvíce osídleným krajům v České republice s celkovým počtem 1 177 632 obyvatel k 31. 12. 2021. Krajská metropole Ostrava měla 291 819 obyvatel k 1. 1. 2022, tj. zhruba čtvrtina obyvatel kraje. Dalšími velkými městy s počtem obyvatel nad 50 tisíc jsou Havířov, Karviná, Frýdek-Místek a Opava.

Díky restrukturalizaci hospodářské základny, která v kraji probíhá od roku 1990, se kraj potýká se sociálními problémy spojenými s nezaměstnaností. K 31. 3. 2022 činil podíl nezaměstnaných osob v Moravskoslezském kraji 5,0 %. Vyšší podíl nezaměstnaných osob, než krajský průměr byl zaznamenán ve třech okresech MSK, a to v okresech Karviná (8,4 %), Bruntál (6,3 %) a Ostrava (5,4 %). Naproti tomu nižší podíl byl zaregistrován v okresech Nový Jičín (2,9 %), Opava (2,9 %) a Frýdek-Místek (3,1 %). K osobám ohroženým nezaměstnaností patří i mladí lidé. K 31. 3. 2022 bylo registrováno 4 040 volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé, na jedno volné místo připadalo 0,4 uchazečů této kategorie.

Moravskoslezský kraj stále zůstává jednou z hospodářsky nejvýznamnějších oblastí České republiky. Existuje zde rozmanitost průmyslových odvětví, mnoho vhodných objektů a pozemků pro nové investice, připravené a připravované průmyslové zóny, potenciál kvalifikované pracovní síly, značný potenciál technické odbornosti, relativně hustá síť a stále se rozvíjející železniční a autobusové dopravy, mezinárodní letiště s výhledem brzkého rozvoje. Také příhraniční charakter kraje poskytuje možnosti efektivní spolupráce ve výrobní sféře, rozvoji infrastruktury, v ochraně životního prostředí, a především v oblasti turistického ruchu. Významní zaměstnavatelé v kraji (dle počtu zaměstnanců) jsou např. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., Liberty Ostrava a.s., Fakultní nemocnice Ostrava, Varroc Lighting Systems, s.r.o, OKD, a.s., Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Vitesco Technologies Czech Republic s.r.o., Tieto Czech s.r.o., H R U Š K A , spol. s r.o., Siemens, s.r.o., Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, Brose CZ spol. s r.o., Dopravní podnik Ostrava a.s., Teva Czech Industries s.r.o., SUNGWOO HITECH s.r.o., Ostravská univerzita, BONATRANS GROUP a.s.

Odkazy:

Nejvyšší počet volných pracovních míst registrovaných ve veřejných službách zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji, k 31. 3. 2022 (v sestupném pořadí dle počtu VPM):

• Řemeslníci a opraváři, z toho nejvíce pro zedníky, kamnáře, dlaždiče a montéry suchých staveb;
• Obsluha strojů a zařízení, montéři, z toho nejvíce pro montážní dělníky ostatních výrobků;
• Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, z toho nejvíce pro dělníky v oblasti výstavby budov;
• Pracovníci ve službách a prodeji, z toho nejvíce pro kuchaře (kromě šéfkuchařů), pomocné kuchaře.

Nejvyšší počet uchazečů o zaměstnání, kteří jsou registrováni ve veřejných službách zaměstnanosti, jsou v povoláních (sestupně dle počtu registrovaných uchazečů) k 31. 3. 2022:

• Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, z toho nejpočetnější skupinu tvoří ostatní pomocní pracovníci ve výrobě;
• Pracovníci ve službách a prodeji, z toho nejpočetnější skupinu tvoří pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur;
• Obsluha strojů a zařízení, montéři, z toho nejpočetnější skupinu tvoří řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři;
• Řemeslníci a opraváři, z toho nejpočetnější skupinu tvoří nástrojaři a příbuzní pracovníci.