Informace o pracovním trhu: Česko

Situace na trhu práce České republiky je typická výraznými regionálními rozdíly. Tato charakteristika je patrná zejména při porovnání severních a východních regionů země například se Středočeským krajem nebo hlavním městem Prahou. Vývoj na trhu práce také odpovídá ročním obdobím, kdy nezaměstnanost je v zimě vyšší a s příchodem jara klesá. Do evidence ÚP ČR se v předchozím měsíci přihlásilo 34 361 lidí a naopak odešlo 43,4 tisíc lidí. Řada z nich našla uplatnění v maloobchodu, ve stavebnictví, veřejné správě, v obraně a sociálním zabezpečení, ve velkoobchodu nebo třeba ve školství. A svou činnost aktuálně obnovují i živnostníci, kteří dočasně přerušili své podnikání.

Aktuální podíl nezaměstnaných osob v celé ČR k 31.3.2023 dosáhl podle MPSV
3,7 %, což je mírné zvýšení oproti loňskému roku, kdy byl podíl nezaměstnaných
3,4 %. Míra nezaměstnanosti v hlavním městě Praze činila k 31.3.2023 3,1 %. Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl v březnu v kraji Ústeckém (5,7 %) a Moravskoslezském (5,1 %). Naopak nejnižší nezaměstnanost byla ve Zlínském, v Plzeňském a Pardubickém kraji (shodně 2,9 %).

Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvořily 53,6 % ženy. Průměrný věk nezaměstnaných byl v březnu 43,3 roku, zároveň v tomto měsíci hledalo práci 37 243 osob se zdravotním postižením (13,6 %).

Statistika zaměstnávání občanů z Evropské unie ukazuje, že nejvíce pracovníků přichází jednoznačně ze sousedních států. K 31.12.2022 se jedná především o občany Slovenska (236 430) a Polska (52 072), ale také ze vzdálenějšího Rumunska (49 269), Bulharska (39 071) a Maďarska (25 438). Dále jsou to osoby z třetích zemí, a to převážně z Ukrajiny (300 889), Vietnamu (38 029), Ruské federace (24 923), Mongolska (8 255) nebo Běloruska (7 077).

Ke konci měsíce března pracovalo na území ČR 97 120 osob z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Nejvíce ve Středočeském (16 721 osob), Plzeňském (14 514 osob) a Jihomoravském kraji (10 400 osob). Nejčastěji jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo jako obsluha stacionárních strojů. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které potřebovali. Jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí je jazyková bariéra. Úřad práce ČR proto nabízí cizincům mimo jiné pomoc s financováním kurzů českého jazyka. Jen v březnu 2023 nastoupilo do kurzu 618 cizinců. Vždy se jednalo o zvolenou rekvalifikaci.

Ve 4.čtvrtletí 2022 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzdana přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 43 412 Kč, což je o 3 188 Kč (7,9 %) více, než ve stejném období roku 2021. V přepočtu je to přibližně 1847 € (ČNB, kurz Eura k 26.4.2023) za měsíc. Od 1. ledna 2023 se zvýšila základní sazba minimální mzdy o 1 100 Kč za měsíc na 17 300 Kč (přibližně 736 €), což činní 103,80 Kč (přibližně 4,40 €) za hodinu.

Použité zdroje:

Český statistický úřad

Portál veřejné správy České republiky

Cizinci v České republice

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Úřad práce ČR

Odkazy:

Úřad práce ČR měl v evidenci k březnu 2023 celkem 273 478 uchazečů o zaměstnaní. Počet volných pracovních míst však uchazeče stále převyšuje a k březnu 2023 bylo nabízeno 284 525 pozic. Podle EUROSTATU zůstáváme mezi státy na nejnižší pozici s mírou nezaměstnanosti 2,6 % (za březen) a na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 1 uchazeč o zaměstnání.

Uplatnění nacházejí uchazeči o zaměstnání nejčastěji jako pracovníci v oblasti maloobchodu, specializovaných stavebních činností, veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení, velkoobchodu, vzdělávání, rostlinné a živočišné výroby nebo výroby kovových konstrukcí.

Největšími zaměstnavateli v ČR jsou firmy: Agrofert, Česká pošta s. p., ŠKODA AUTO a.s., ČEZ a.s. a také České dráhy.

Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v dělnických a vysoce odborných profesích. Dlouhodobá poptávka je po kvalifikovaných řemeslnících. U 71,6 % z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé poptávají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 70,9 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, montážní dělníky, operátory CNC strojů, řidiče nákladních automobilů a tahačů, kuchaře, zedníky, kamnáře a dlaždiče nebo uklízeče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (78 112 míst) a ve Středočeském kraji (58 300 míst).

Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. Změny ve struktuře nezaměstnaných podle stupně vzdělání ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu nárůstu došlo v případě evidovaných uchazečů se základním vzděláním a uchazečů se vzděláním vysokoškolským. Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci března bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 84 727.

V případě mladých lidí bylo ke konci března 2023 evidováno na úřadech práce 12 343 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých.

Volná pracovní místa nemusí firmy v současnosti povinně hlásit Úřadu práce ČR.

Praha je hlavním městem České republiky, krajem a obcí. Z této skutečnosti vyplývá i její úloha přirozeného centra politiky, mezinárodních vztahů, vzdělávání, kultury a ekonomiky. Je bydlištěm více než milionu obyvatel, je součástí sociálně ekonomické a sídelní struktury celé země, centrum správ a samospráv. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších organizací a firem. Sídlí zde prezident republiky, parlament, vláda, ústřední státní orgány a jeden ze dvou vrchních soudů. Mimoto je Praha sídlem řady dalších úřadů, jak ústředních, tak i územních samosprávných celků. Sídlí zde též ústředí většiny politických stran a centrály téměř všech církví, náboženských a dalších sdružení s celorepublikovou působností registrovaných v ČR.

Praha je jádrem největšího pracovního mikroregionu v ČR. Praha jako taková je v rámci dojížďky hlavním a dominujícím centrem s největší nabídkou pracovních příležitostí nejen pro ji obklopující Středočeský kraj, ale i v celostátním měřítku. Představuje město s vysokou koncentrací pracovních příležitostí, je zde stabilní a pestrý trh práce a nadprůměrně kvalifikovaný potenciál pracovní síly. Důležitou roli hraje i kvalitní zázemí vzdělávacích i vědeckých a výzkumných institucí. Zaměstnanost v Praze je setrvale nízká.

Podíl nezaměstnaných za hl. m. Prahu byl 3,00 % (k 30. 4. 2023). V dubnu 2023 bylo na území hlavního města Prahy hlášeno celkem 27.810 uchazečů o zaměstnání. Dle stupně vzdělání převládají uchazeči se základním vzděláním + praktická škola – cca 27,7 %; středním odborným vzděláním (vyučen) – cca 20,6 % z celkového počtu uchazečů; následně uchazeči s ÚSO vzděláním s maturitou (bez vyučení) – cca 19,1 %. Poměrně velké množství uchazečů má vysokoškolské vzdělání – cca 14,8 % z celkového počtu uchazečů.

- dle profesí jsou to všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů (11,0 %); Pracovníci v oblasti osobních služeb (8,4 %); Pracovníci v oblasti prodeje (7,9 %); Řidiči a obsluha pojízdných zařízení (6,6 %); Uklízeči a pomocníci (6,4 %); Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě (3,9 %).

- dle věku převládá skupina uchazečů ve věku 40-44 let – cca 12,6 %; dále 45-49 let – cca 12,3 % a následuje věková kategorie 55-59 let – cca 11,7 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání.

Trvale se zvyšuje podíl obyvatel ve věku 15–59 let, kteří v Praze nalézají pracovní uplatnění. V populaci převažují obyvatelé v produktivním věku, a to především ve věku 30-39 let. Co se týče cizinců z EU, tak jsou to nejvíce občané ze Slovenské republiky, Polska a Německa. Hodně se také zvýšil počet občanů z Ukrajiny v důsledku války. Na dalším místě jsou s větším odstupem občané Vietnamu.

Na území hl. m. Prahy sídlí 661.357 ekonomických subjektů (k 31. 3. 2022), což je cca 22 % všech ekonomických subjektů registrovaných v České republice. Přibližně 50 % ekonomických subjektů sídlících na území hl. m. Prahy tvoří fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona. Hlavní město Praha, jako kraj, je specifický především zaměřením ekonomických subjektů na poskytování osobních služeb, na území zdejšího kraje není průmyslová výroba primárním zdrojem podnikatelských aktivit. Většina velkých zaměstnavatelů sídlících na území zdejšího kraje má své pobočky na celém území České republiky a podílejí se na ovlivňování trhu práce i v jiných regionech.

Odkazy:

Zaměstnavatelé nejčastěji projevují zájem o pomocné pracovníky v oblasti těžby, stavebnictví, výroby, dopravy a v příbuzných oborech (24,6 % volných pracovních míst); řemeslníky a kvalifikované pracovníky na stavbách (kromě elektrikářů), 10,3 % volných pracovních míst; řidiče a obsluhu pojízdných zařízení (9,2 % volných pracovních míst); pracovníky v oblasti osobních služeb (8,9 % volných pracovních míst); dále o uklízeče a pomocníky (7,9 % volných pracovních míst) a specialisty v oblasti informačních a komunikačních technologií (7,5 % volných pracovních míst).

Na území hlavního města Prahy je evidováno celkem 24.612 uchazečů o zaměstnání (k 31. 3. 2022). Z tohoto počtu bylo 13.057 žen (53,1 %). Největší počet nezaměstnaných evidujeme u osob se základním vzděláním+praktická škola (23,5 %); dále se středním odborným vzděláním (vyučen), 22,6 %; a u osob s maturitou (bez vyučení), 22,1 %.

Uchazeči v hl. m. Praze projevují nejčastěji zájem o následující profese: Všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů (12,5 %); pracovníci v oblasti osobních služeb (9,7 %); pracovníci v oblasti prodeje (8,4 %); řidiči a obsluha pojízdných zařízení (7,2 %); uklízeči a pomocníci (6,5 %)

a odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě (4,6 %).

Středočeský kraj obklopuje hlavní město Prahu, která je samosprávním celkem (kraj hlavní město Praha), a zahrnuje celkem 12 okresů: Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník.

Velikostí, počtem obcí i obyvatel patří mezi největší kraje – jeho rozloha zabírá téměř 14 % území České republiky.

Příznivá geografická poloha, hustá dopravní síť a blízkost Prahy vytváří pro občany velké množství pracovních příležitostí.

Silnou stránkou kraje je existence rozvojových ploch pro podnikání, přítomnost silných firem celostátního významu, dobré podmínky pro rozvoj velkého množství produktů zemědělské výroby, včetně zpracovatelského průmyslu, a růst sektoru služeb.

Naopak nevýhodou pro kraj je zřejmá nevyváženost vztahu Prahy (jako metropole celorepublikového významu) a středních Čech (jako periferie Prahy).

Rozvoj kraje limituje nerovnoměrné rozmístění pracovních příležitostí a průmyslu v regionu, rozdíly v rozložení ekonomických subjektů a výkonnosti ekonomiky a neexistence správního centra regionu v jeho území. Konkurence Prahy způsobuje odchod kvalifikované pracovní síly z regionů.

Pro Středočeský kraj je charakteristická rozvinutá průmyslová výroba, zemědělství, skladové hospodářství, naopak podíl stavebnictví a služeb na celkové zaměstnanosti je nižší, oblast služeb však vykazuje v posledních letech výrazný vzestup.

Zemědělská výroba těží z příznivých přírodních podmínek v severovýchodní části kraje.

Kraj vyniká hlavně rostlinnou výrobou, pěstováním pšenice, ječmene, řepky olejky, cukrovky, v příměstských částech pěstováním ovoce, zeleniny a květin.

Stěžejními průmyslovými odvětvími celostátního významu jsou strojírenství, automobilový průmysl, chemický průmysl a potravinářství. Ústup zaznamenaly dříve tradiční obory, například těžba uhlí, ocelářství a kožedělný průmysl.

Registrovaná míra nezaměstnanosti v rámci kraje je dlouhodobě jednou z nejnižších oproti republikovému průměru. Na úrovni jednotlivých okresů však již existují výraznější rozdíly v nezaměstnanosti, ovlivněné blízkostí Prahy a tím i možností využívat pracovní trh hlavního města. Například procentuální nezaměstnanost Praha – východ 1,6%, Praha-západ 1,7%, Kladno 4,6 % a Příbram 4,5%.

Podíl nezaměstnaných ve Středočeském kraji na obyvatelstvu ke dni 31. 3. 2023 byl 3,7 %.

Odkazy:

Ze strany zaměstnavatelů je největší poptávka po pracovnících se středním odborným vzděláním s výučním listem, se základním vzděláním a s úplným středním vzděláním s maturitou.

Zaměstnavateli jsou nabízena především místa pro kvalifikované pracovní síly s praxí. Důraz je kladen rovněž na další dovednosti, jako jsou jazykové znalosti, počítačová gramotnost, řidičské oprávnění a podobně.

Rovněž stoupá poptávka po nekvalifikovaných či nedostatečně kvalifikovaných pracovnících. Stálý zájem je o pracovníky ve službách a obchodě (řezníci, číšníci, pekaři), obchodní zástupce a pracovníky pro servisní činnost ve výrobě a údržbě (obsluha CNC strojů, truhláři, zedníci).

Zájem uchazečů o tyto profese je minimální, a to především z finančních důvodů, neochoty a nemožnosti dojíždět za prací a pracovat v nepřetržitém provozu nebo na směny. Významnou roli hraje i struktura nabízených volných pracovních míst, která je odlišná od skladby uchazečů a jejich profesního zaměření.

Dlouhodobě přetrvávají problémy s umísťováním absolventů škol a mladistvých bez potřebné praxe, uchazečů se změněnou pracovní schopností a občanů starších 50 let se všemi stupni vzdělání. Obtížně se na trhu práce uplatňují rovněž uchazeči bez kvalifikace, dlouhodobě nezaměstnaní a evidované ženy s dětmi do 15 let.

Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele ve Středočeském kraji patří: ŠKODA AUTO, TPCA, Philip Morris, Spolana Neratovice, Bramco, AMAZON, Ariete Group, Kaučuk Kralupy, RAVAK Příbram, Kovohutě Příbram, Danone Benešov, Procter and Gamble – Rakona Rakovník, Pivovar Krušovice, Velkopopovický pivovar Kozel, Lego Production Kladno, Strojírny Poldi Kladno, Valeo Beroun, Sellier & Bellot Vlašim, Fox Conn Technology, Continental Automotive CR, Behr Czech, Lázně Poděbrady, Bob Cat Dobříš. 

Jihočeský kraj se rozkládá v jižní části České republiky. Jižní a západní hranici kraje tvoří státní hranice s Rakouskou republikou a Spolkovou republikou Německo. Celková rozloha kraje činí 10 056 km². Jihočeský kraj je krajem s nejnižší hustotou zalidnění z celé České republiky.

Většina obyvatel žije ve městech: České Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec, Český Krumlov a Prachatice. Naopak zemědělské až horské oblasti u hranic jsou osídleny daleko méně. Celkově žilo v Jihočeském kraji 637 209 obyvatel k 31.12.2023.

Území kraje mělo vždy spíše rekreační charakter než charakter průmyslové oblasti. Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické aglomeraci a v okresech Tábor a Strakonice. Převažuje zpracovatelský průmysl (výroba potravin a nápojů, dopravních prostředků, strojů a zařízení, textilní a oděvní). Zemědělství se orientuje na rostlinnou výrobu, převažuje pěstování obilovin, olejnin a brambor. V živočišné výrobě chov skotu a prasat. Dlouholetou tradici má v tomto kraji rybníkářství. Celková plocha rybníků, v nichž se chovají ryby, se pohybuje kolem 25 000 ha. Chová se v nich polovina produkce ryb České republiky.

Podíl nezaměstnaných, tj. počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let k obyvatelstvu stejného věku v kraji dosáhl hodnoty 3 % (k 31. 3. 2022).

Vývoj nezaměstnanosti je v regionu charakterizován především sezónností navázanou na práce v cestovním ruchu, stavebnictví a zemědělství. Nejvyšší podíl nezaměstnaných vykazoval okres Český Krumlov. Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných byl v okrese Jindřichův Hradec. Nejvíce osob bylo zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu, obchodě, stavebnictví, veřejné správě, zdravotnictví, školství, dopravě, zemědělství a v oblasti ubytování, stravování a pohostinství.

Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v Jihočeském kraji patří: Robert Bosch s.r.o. Č. Budějovice, Nemocnice České Budějovice a.s., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, KOH-I-NOOR Hardtmuth a.s., Č. Budějovice, ČEZ a. s. - jaderná elektrárna Temelín, s.n.o.p. cz a.s. Písek, Jihostroj Velešín, Rhode Schwarz Vimperk, DURA Automotive CZ k. s. Blatná, Kovosvit MAS Sezimovo Ústí, Vishay Electronic spol. s.r.o. Blatná, Schneider Electric a.s. Písek či TRW-DAS a.s. v Dačicích.

Odkazy:

V Jihočeském kraji mají zaměstnavatelé problémy s obsazováním volných pracovních míst převážně v oblasti řemesel a opravárenství, obsluhy strojů a zařízení a ve službách. Největší zájem zaměstnavatelů byl o následující profese:

• řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel
• montážní dělníci ostatních zařízení
• zedníci a montéři suchých staveb
• obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z plastu
• kuchaři, pomocní kuchaři
• pomocní pracovníci ve výrobě
• montážní dělníci elektrických, energetických a elektronických zařízení
• nástrojaři a příbuzní pracovníci
• dělníci v oblasti výstavby budov
• montážní dělníci mechanických zařízení

Největší počty nezaměstnaných jsou v Jihočeském kraji evidovány v řadách pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, dále pak u pracovníků ve službách a obchodě a administrativních pracovníků.

V mnoha případech se však jedná o dlouhodobě nezaměstnané, především u pomocných a nekvalifikovaných dělníků.

Nejvíce evidovaných uchazečů bylo v následujících profesích:

• pomocní pracovníci ve výrobě
• prodavači v prodejnách
• uklízeči a pomocníci  
• všeobecní administrativní pracovníci
• zedníci
• řidiči osobních a malých dodávkových automobilů
• pracovníci ostrahy
• kuchaři, pomocní kuchaři
• pomocníci v kuchyni
• číšníci a servírky
• skladníci, obsluha vysokozdvižných vozíků

Plzeňský kraj tvoří sedm okresů: Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov. Kraj má 501 obcí, jeho rozloha činí 7 649 km². V Plzeňském kraji žije 580 581 obyvatel (údaj k 31.12.2022). V krajském městě Plzni žije 154 490 (údaj k 31.12.2022) obyvatel, což je 27 % celkové polpulace v kraji.

Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví zastoupená v Plzeňském kraji patří strojírenství, potravinářství, průmysl stavebních hmot a keramiky výroba a distribuce energií, hutnictví. V kraji se nacházejí 2 velké průmyslové zóny. Ta největší se rozkládá v Boru u Tachova a druhá na Borských polích v krajském městě Plzni. Další menší průmyslové zóny jsou ve Stodě, Holýšově, Rokycanech, Dobřanech, Přešticích, Klatovech, Nýřanech a Ostrově u Stříbra. Zbývající části kraje mimo spádová území okresních měst a větších sídel jsou orientované především zemědělsky, případně rekreačně.

Podíl nezaměstnaných osob (PNO) dosáhl k 31.3.2023 v kraji 2,9 % (okresy Domažlice 2,7 %, Klatovy 3,0 %, Plzeň-jih 2,0 %, Plzeň-město 2,8 %, Plzeň-sever 3,0 %, Rokycany 3,6 %, Tachov 3,3 %). Plzeňský kraj se dlouhodobě řadí ke krajům s nejnižší nezaměstnaností v ČR (pro srovnání PNO v ČR k 31.3.2023 činil 3,7 %).

K 31.12.2022 sídlilo v regionu celkem 16 zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 1.000 zaměstnanců, z toho 8 sídlí v okrese Plzeň-město. Největším zaměstnavatelem regionu je Fakultní nemocnice Plzeň s počtem přes 5.000 zaměstnanců. Neméně významnými subjekty v regionu, kteří spadají do kategorie 2.000–2.499 zaměstnanců, jsou Západočeská univerzita v Plzni a Škoda Transportation s.r.o., z kategorie 1500–1999 zaměstnanců stojí za zmínku MD ELEKTRONIK spol. s.r.o., International Automotive Componets Group s.r.o., Borgers CS spol. s r.o.,a Daikin Industries Czech Republic s.r.o. Mezi další významné zaměstnavatele, kteří rozhodně stojí za zmínku, patří Plzeňský Prazdroj a.s., LOXXESS Bor s.r.o. a Rodenstock ČR s.r.o.

Odkazy:

K 31.3.2023 bylo v Plzeňském kraji evidováno kolem 19 tisíc volných pracovních míst z nich 75 % tvořila volná místa pro cizince. Z hlediska vzdělání bylo evidováno nejvíce volných pracovních míst pro uchazeče se základním vzděláním (76 % VPM), středním odborným vzděláním (s výučním listem 12 % VPM), naopak nejméně míst měly úřady práce pro uchazeče s vyšším odborným nebo doktorským vzděláním.

Zaměstnavatelé v regionu hledají zejména pracovníky do výroby (montážní dělníky, skladníky, obsluhu strojů), dále mezi nejpoptávanější profese patří stavební dělníci, zedníci, řidiči nákladních automobilů, zámečníci, svářeči, pracovníci ve zdravotnictví a sociálních službách, kuchaři, prodavači, konstruktéři, programátoři a správci software, seřizovači a pomocní pracovníci v zemědělství a lesnictví.  

Největší podíl na celkovém počtu uchazečů tvoří pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (29 %). Druhou největší skupinu představují pracovníci ve službách a prodeji (21 %). Třetí nejpočetnější skupinu pak tvořili uchazeči zařazení do kategorie obsluha strojů a zařízení (16 %).

Karlovarský kraj se nachází na západě území České republiky. Svou rozlohou 3 314 km² zaujímá pouze 4,2 % území České republiky, a patří tak k nejmenším krajům republiky. Kraj tvoří 3 okresy – Cheb, Karlovy Vary a Sokolov – z nichž má každý svoje specifika:

Okres Karlovy Vary: Nejrozsáhlejší (46 % rozlohy kraje) okres s největším podílem obyvatel. Hospodářsky lze charakterizovat jako průmyslově zemědělský s významným podílem lázeňství a cestovního ruchu.

Okres Sokolov: Rozlohou (23 % kraje) i počtem obyvatel je nejmenším okresem. Hospodářsky je orientován převážně na těžbu hnědého uhlí, výrobu energií, chemický a strojírenský průmysl. Dlouhodobě zaznamenává nejvyšší podíl nezaměstnaných osob a je zde nejméně zaměstnavatelů.

Okres Cheb: Nejzápadnější okres ČR, svou rozlohou představuje 31 % celého kraje. Hospodářsky ho nejsilněji charakterizuje oblast průmyslu (stále se rozšiřující průmyslová zóna) a lázeňství. Dlouhodobě má nejnižší podíl nezaměstnaných osob v kraji (pod průměrem ČR).

V Karlovarském kraji žilo dle údajů ČSÚ ke dni 31.12.2022 celkem 282 409 osob, z toho 180 216 ekonomicky aktivních. Pracovní sílu v kraji lze charakterizovat jako relativně mladou populaci, s nižší průměrnou vzdělanostní úrovní (zejména díky nižšímu podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva, než je celostátní průměr) a s vyšším podílem v kraji žijících a pracujících cizinců. Obyvatelé Karlovarského kraje dojíždí za prací také do sousedního Německa.

Podíl nezaměstnaných osob v kraji k 31.3.2023 činil 4,3 %. Na 1 volné místo připadá 1,4 uchazeče. Nejpočetnější skupinu nezaměstnaných tvoří především osoby se základním vzděláním a středním odborným vzděláním s výučním listem.

Mezi významné příčiny vysoké nezaměstnanosti patří mimo jiné: 1) nízká vzdělanostní struktura obyvatelstva a s tím spojený nesoulad mezi nabídkou a poptávkou práce (uchazeči o práci často nesplňují požadavky zaměstnavatelů), 2) nedostatečné dopravní spojení v obcích ležících mimo spádová města ztěžující nemobilním občanům hledání zaměstnání, 3) nejnižší mzdová úroveň ve srovnání s ostatními kraji ČR, 4) úzká specializace některých lokalit pouze na oblast cestovního ruchu, lázeňství a hotelnictví.

Mezi faktory příznivě ovlivňující nezaměstnanost patří: 1) obecně pestrá struktura odvětví s dlouholetou tradicí (výroba skla a porcelánu, lesnictví a zemědělství, těžba hnědého uhlí, energetika, chemický a strojírenský průmysl apod.), 2) spolupráce významných zaměstnavatelů se středními školami (jejichž absolventi mohou být přijímáni do pracovního poměru), 3) blízkost hranic s Německem (levnější pracovní síla pro německé investory).

Významní zaměstnavatelé dle oboru působení jsou:

• Výrobní průmysl: WITTE Nejdek, spol. s r.o. a WITTE ACCESS TECHNOLOGY s.r.o. (systémová řešení a komponenty pro automobily), Thun 1794 a.s. (porcelán), Wieland Electric s.r.o. (elektroinstalace), SKF Lubrication Systems CZ, s.r.o. (ložiska a těsnění), Heinz-Glas Decor s.r.o. (skleněné obaly), Amphenol Tuchel Industrial GmbH, odštěpný závod (konektory, kabelové svazky)
• Lázeňství: Léčebné lázně Jáchymov, a.s., Léčebné lázně Mariánské lázně a. s.
• Zdravotnictví: Karlovarská krajská nemocnice a.s., Nemocnice Sokolov s.r.o.
• Těžební průmysl: Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.
• Chemický průmysl: Synthomer a.s.
• Služby: DHL Solutions k.s.

Na trhu práce především převažují volná pracovní místa (VPM) pro uchazeče o zaměstnání se základním vzděláním. Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v dělnických a vysoce odborných profesích. Dlouhodobá poptávka je po kvalifikovaných řemeslných profesích. Uchazeči o zaměstnání však často nesplňují požadavky zaměstnavatelů, proto zaměstnavatelé cca v 75% případů v hlášenkách VPM souhlasí s obsazením cizince z tzv. třetí země. Ukrajinská krize krajský trh práce neovlivnila, VPM je stále dostatek (řada osob s dočasnou ochranou pečuje o malé děti, nemůže pracovat na směny, nabídka VPM neodpovídá poptávce, bariérou je i nedostatečná znalost ČJ).

Odkazy:

Zaměstnavatelé v Karlovarském kraji poptávají zaměstnance prakticky ze všech oborů. Z pohledu volných pracovních míst se nejvíce jedná o následující pozice:

• nástrojaři a příbuzní pracovníci
• kvalifikovaní řemeslníci
• montážní dělníci
• řidiči
• pomocní pracovníci ve výrobě
• pracovníci ve službách
• pracovníci v gastronomii - kuchaři, číšníci/servírky
• pracovníci ve zdravotnictví - zdravotní sestry, lékaři, pomocný personál
• prodavači
• obsluha strojů a zařízení
• dělníci v textilní výrobě
• šičky

Další pracovní místa nabídne sezonní zaměstnání - především v lesnictví, dále v úklidu veřejných prostranství, lázeňství, gastronomii, stavebnictví či cestovním ruchu.

K 31. 3. 2023 evidoval Úřad práce ČR (ÚP ČR), Krajská pobočka v Karlových Varech celkem 8 550 uchazečů o zaměstnání. Z tohoto počtu bylo 7 759 uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let. O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání žádají/žádali především lidé, kteří pracovali ve výrobě, dále jako uklízeči veřejných prostranství a uklízeči a pomocníci v hotelích, administrativních, průmyslových a jiných objektech. 

Většina zaměstnavatelů se navzdory dražším energiím či surovinám snaží udržet stávající stavy zaměstnanců a neplánuje výrazné snížení počtu pracovníků – k březnu nebylo nahlášeno žádné hromadné propouštění. Jako každoročně se očekává rozběhnutí sezonního zaměstnání, v následujících měsících by tedy mohla nezaměstnanost v kraji s velkou pravděpodobností klesat.

Celková situace na trhu práce v Karlovarském kraji bude v roce 2023 ovlivněna celkovou ekonomickou situací v ČR (vysokými cenami energií, vysokou inflací či problémy v dodavatelských řetězcích). Situace se bude vyvíjet také dle vývoje válečného konfliktu na Ukrajině a situací v SRN.

Ústecký kraj se nachází při severozápadní hranici ČR, kde hraničí s Německem. Je zde mnoho nových investorů, ale Ústecký kraj se také potýká s některými negativními trendy. Kromě vysoké nezaměstnanosti je to například zdevastované prostředí, nízká atraktivita regionu pro vzdělané lidi spojená s nedostatkem vysokých škol, velký počet lidí se základním vzděláním či bez vzdělání, lidí dlouhodobě nezaměstnaných nebo pokles přímých zahraničních investic, které jsou jedním z růstových faktorů regionálních ekonomik v Česku. K přednostem kraje patří přirozené zásoby nerostných surovin, které však procházejí rozsáhlou transformací, tradice průmyslové výroby (zavedený těžební, energetický a chemický průmysl). Kraj nabízí vysoký počet levné pracovní síly. K 28.2.2023 registrovaly úřady práce na území Ústeckého kraje celkem 31 894 uchazečů o zaměstnání, z toho 17 877 žen, volný pracovních míst bylo 11 818. Problémem je také relativně vysoká nezaměstnanost. K 28.2.2023 dosáhl podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu ve věku 15 – 64 let v Ústeckém kraji hodnoty cca 5,8 %. Vzhledem ke koncentraci průmyslu i obyvatelstva, žije zde 796 710 obyvatel (k 31.12.2022), představuje Ústecký kraj z hlediska ČR poměrně významný trh, dobře dostupný z Prahy i ze sousedního Saska.

V kraji lze vymezit čtyři oblasti, které se dosti významně od sebe liší svojí hospodářskou specializací, sídelní a sociální strukturou a mírou poškození životního prostředí:

• Pánevní oblast – typická koncentrací průmyslu s vysokou hustotou osídlení a většími městy, se specializací hospodářství na dobývání nerostů, zejména hnědého uhlí, energetiku a chemickou výrobu. Jde o okresy Chomutov, Most a Teplice.
• Průmyslově-zemědělská oblast - zejména okresy Litoměřice, se zemědělskou specializací na ovocnářství, zelinářství, vinařství, chmelařství a Louny, se zaměřením na pěstování obilovin, olejnin, na produkci masa a vajec, chmelařství. V obou okresech došlo v posledních 15 letech výraznému poklesu zaměstnanosti v zemědělství a pracovní příležitosti poskytuje průmysl.
• Krušné hory - velmi řídce osídlený horský pás, tvoří významnou bariéru jak přírodní, tak sociální a kulturní, kde nejsou lokalizovány téměř žádné hospodářské aktivity.
• Průmyslová oblast - jedná se o okresy Ústí nad Labem a Děčín, kde se částečně vyskytuje oblast s vysokou hustotou osídlení a kde převažuje rozmanitá průmyslová výroba (chemický, strojírenský, automobilový, textilní a potravinářský průmysl), a jiná část území, s poměrně kvalitním životním prostředím, je využívána k rekreačním účelům.

Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele kraje v jednotlivých oblastech patří:

• Těžební průmysl - členové skupiny Czech Coal (Czech Coal Services, a.s., Litvínovská Uhelná, a.s. a Vršanská Uhelná, a.s.), Severočeské doly a.s. vč. Doly Bílina
• Chemický průmysl - UNIPETROL RPA, s.r.o., Spolek pro chemickou a hutní výrobu a.s.
• Automobilový průmysl - Johnson Controls k.s., TRCZ, s.r.o., AGC Automotive Czech a.s. Chudeřice, KOITO CZECH s.r.o., Magna Automotive (CZ) s.r.o.
• Strojírenský průmysl - Toyoda Gosei Czech s.r.o., TOS a.s., Pierburg s.r.o.
• Energetický průmysl - ČEZ, a.s.
• Zdravotnictví - Krajská zdravotní a.s.
• Sklářský průmysl - AGC Flat Glass Czech Teplice
• Doprava - Správa železniční a dopravní cesty s.p.

Obyvatelé Ústeckého kraje dojíždí za prací také do sousedního Německa.

V současnosti je v Ústeckém kraji poptávka hlavně po profesích ve stavebnictví, zdravotnictví, gastronomii, obchodě a službách, textilním průmyslu, dopravě, pomocných službách, kovo-řemeslech a po dobu letních měsíců také v zemědělství. Většinou se jedná o profese, u kterých je požadované vzdělání střední odborné nebo vyšší.

Odkazy:

Největší nabídka pracovních míst je stabilně pro vyučené uchazeče, a to jak v oblasti výroby, tak i v oblasti služeb. Relativně dobrá situace je u vysokoškolsky vzdělaných uchazečů, kde je počet uchazečů na jedno pracovní místo poměrně nízký. Největší zájem je o uchazeče v profesích: lékař, zdravotní sestra, zámečník, obráběč kovů, svářeč, soustružník, kuchař, číšník – servírka, barman, obchodní zástupce.
Většinou se jedná o profese, u nichž je požadováno střední odborné nebo vyšší vzdělání.

Problematickou zůstává skupina občanů se základním a "nižším" vzděláním (33,1 %), která má stále největší podíl na celkovém počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a pracovní místa se pro ni tvoří sporadicky. Zvyšování předpokladů této skupiny pro umístění na trhu práce je obtížné. Největší počet uchazečů o zaměstnání je z řad pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, montážních dělníků, prodavačů, kuchařů, číšníků a servírek, administrativních pracovníků, řidičů osobních a malých dodávkových automobilů, řemeslníků. Současně probíhá proces restrukturalizace těžby hnědého úhlí.

Liberecký kraj má rozlohu 3 163 km² a nachází se na severu České republiky při hranici s Německem a Polskem. Kraj je tvořen okresy Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily. Liberecký kraj má převážně průmyslový charakter. V průběhu dvaceti let tradiční textilní průmysl ztratil své dominantní postavení, hospodářská recese v posledních letech se projevila i v průmyslu skla a bižuterie. Zpracovatelský průmysl je zaměřen na výrobu automobilů a výrobu pryžových a plastových výrobků. Nezanedbatelnou součástí ekonomiky Libereckého kraje je cestovní ruch. Zemědělství je pouze doplňkovým odvětvím.

Školství reprezentuje síť základních a středních škol. V kraji je silné zastoupení středních uměleckých škol nadregionálního významu. Jedná se o střední uměleckoprůmyslové školy sklářské a bižuterní. Vysoké školství je zastoupeno Technickou univerzitou v Liberci. V kraji se nachází moderní vědecké infocentrum – Krajská vědecká knihovna v Liberci.

Základní zdravotnickou péči zde zajišťuje síť ambulantních zařízení a lékáren. Významným zdravotnickým zařízením Libereckého kraje je Nemocnice Liberec, která zároveň patří k největším zaměstnavatelům v kraji.

Kraj disponuje řadou výhod pro budoucí investory: Je zde dlouhodobá průmyslová tradice a koncentrace kvalitní pracovní síly. Existuje zde několik průmyslových zón, přičemž největší je průmyslová zóna Liberec Jih, která zaujímá plochu 125 ha a která je typu greenfield. Zóna navazuje na rychlostní komunikaci Praha – Liberec. Funkční náplní průmyslové zóny je především výroba stavebních a obráběcích strojů, izolačních materiálů, autodoplňků, kuchyňského vybavení, datové a telekomunikační služby, spedice a logistika. Mezi největší zaměstnavatele této zóny patří japonská firma Denso Manufacturing Czech, Fehrer Bohemia s.r.o. a Laird s.r.o. Další průmyslovou zónou je Liberec Sever, kde se nachází další významný zaměstnavatel Knorr-Bremse ČR.  Mimo Liberec jsou v kraji i další průmyslové oblasti s významnými zaměstnavateli, jako například v České Lípě podnik Adient Czech Republic k.s. a Alstom Czech Republic a.s. a v Hrádku nad Nisou podnik Drylock Technologies s.r.o., či v Jablonci nad Nisou podnik Preciosa, Jablotron či Raymond s.r.o. Dalšími významnými zaměstnavateli v kraji jsou kanadská společnost Magna Exteriors (Bohemia) sídlící v Liberci a německá společnost Benteler, jehož závod je umístěn v Chrastavě, výrobní středisko v Jablonci nad Nisou a strojírenská odnož podniku v Liberci.

Kraj má, mimo dobrých podmínek pro rozvoj průmyslu, taktéž velmi dobrý předpoklad pro rozvoj cestovního ruchu v letní i zimní sezóně, je zde tradice lesního hospodaření, nachází se zde šest chráněných krajinných oblastí a je zde relativně hustá síť regionálních železnic a silnic.

Celkový počet obyvatel v Libereckém kraji byl 436 810 (k 31. 12. 2022).

Podíl nezaměstnaných k obyvatelstvu v kraji dosáhl 4,11 % (k 08. 03. 2023).

Zaměstnavatelé žádají jak kvalifikované pracovní síly, zejména ve strojírenských oborech, tak i nekvalifikované pracovníky, kterým nabízejí zaučení a poté práci na výrobních a montážních linkách.

Odkazy:

Zaměstnavatelé nabízejí nejvíce volných pracovních míst pro pracovníky se středním odborným vzděláním – s výučním listem, dále pro pracovníky se základním vzděláním, s maturitou a vysokoškolským vzděláním. Vzhledem ke struktuře hospodářství v kraji se jedná o volná pracovní místa především ve strojírenství, dále pak stavebnictví, zdravotnictví a službách.

Nedostatek pracovníků je v současné době ve zdravotnictví (lékaři, zdravotní sestry a ošetřující personál), máme nedostatek vědců a odborníků ve fyzikálních a biologických vědách, kvalifikovaných dělníků ve stavebnictví a strojírenství a pracovníků pro obsluhu průmyslových zařízení – pracovníci ve výrobě a provozu. Dále je nedostatek pracovníků v obchodě.

Přebytek pracovníků máme v oblasti administrativy, obsluhujících pracovníků, učitelů, prodavačů a předváděčů zboží, dělníků v zemědělství, lesnictví a rybolovu, dále pak řidičů.

Vysoká nezaměstnanost je v mikroregionech Novoměstsko, Frýdlantsko a Doksko. Struktura pracovních příležitostí před ekonomickou transformací zejména ve Frýdlantském výběžku byla silně vázána na textilní průmysl a zemědělství. V obou těchto odvětvích došlo k výraznému snížení počtu pracovních míst. Uvolnění pracovníci mají většinou nízkou kvalifikaci. Podnikatelská a investorská aktivita je zde nízká z důvodu nižší kvalifikační úrovně obyvatelstva, omezených dopravních možností a určité geografické izolace.

V Královéhradeckém kraji byl k datu 31.12.2022 celkový počet obyvatel 542 198.

Kraj se rozkládá v severovýchodní části Čech, velká část hraničí s Polskem, a to horským masívem, kde se nachází i nejvyšší vrchol České republiky – Sněžka (1603 m.n.m.). Zbytek kraje zabírá převážně úrodná Polabská nížina.

Královéhradecký kraj lze charakterizovat jako průmyslově-zemědělský s bohatě rozvinutým cestovním ruchem. Průmysl je soustředěn do velkých měst, intenzivní zemědělství do oblasti Polabí. Největší koncentrací cestovního ruchu v České republice se vyznačují Krkonoše. Je zde možno navázat na dlouhodobou tradici strojírenského průmyslu, zpracovatelského průmyslu a stavebnictví s výrazným zastoupením malých a středních firem. Velkou část kraje představuje tradičně zemědělský region s příhodnými podmínkami pro různorodou rostlinnou i živočišnou zemědělskou produkci.

Ve srovnání s celou Českou republikou má kraj větší podíl obyvatel bez vzdělání a se základním vzděláním a měnší počet vysokoškoláků. Je třeba zmínit i fakt, že většina vysokoškoláků z kraje odchází studovat do jiných krajů. Aktuální počet studentů veřejných a soukromých vysokých škol s trvalým bydlištěm v kraji ve školním roce 2022/2023 je 13 010. Co se týče oblasti zaměstnanosti, nejvíce pracovníků lze hledat ve zpracovatelském průmyslu, velkoobchodě a maloobchodě a také ve zdravotnictví a sociálních službách. Výrazné zastoupení je také u vědeckých a technických profesí. V kraji je vysoký podíl specialistů, technických a odborných pracovníků. Vysoká zaměstnanost je v oborech vzdělávání, výroby elektronických a optických přístrojů a zařízení, výroby motorových vozidel a elektrických zařízení, strojírenství, ve výrobě textilií a gumárensko-plastikářském sektoru.

 V březnu 2023 podíl nezaměstnaných osob dosahoval hodnoty 3,19 %, což odpovídalo zhruba 6. místu v porovnání s ostatními regiony v Česku. 

Dlouhodobě je nejnižší míra nezaměstnanosti v okrese Rychnov nad Kněžnou (2,1 % třetí nejnizší v rámci celé ČR), a naopak nejvyšší v okrese Náchod 4,4 %. Příznivé hodnoty lze sledovat také na trhu práce v Kosteleci nad Orlicí (1,8 %), Jičíně (1,9 %) a v Dobrušce (2 %). Naopak nejhorší situace je v Broumově, kde nezaměstnanost dosáhla hodnoty 8 %. Ve městech jako Dvůr Králové n. L., Jaroměř nebo Nový Bydžov dochází ke kumulaci různých faktorů, které ovlivňují rozvoj území – dopravní dostupnost, struktura obyvatelstva, nabídka pracovních míst a další, přičemž míra nezaměstnanosti se zde pohybuje mezi 3,9 až 4,5 %.

V rámci Královéhradeckého kraje se dojíždění za prací za hranice do Polska setkává s poměrně nízkým zájmem. Opačně je situace rozdílná. Jezdí se také do západních zemí jako jsou například Německo a Rakousko. Obecně vzato, nejčastěji muži pendlují za zaměstnáním v odvětví stavebnictví a ženy za zaměstnáním v sociálních službách.

Největšími a nejvýznamnějšími zaměstnavateli v Královéhradeckém kraji jsou:

Continental Automotive Czech Republic s.r.o. v Trutnově, JUTA a.s. ve Dvoře Králové nad Labem, Karsit Holding, s.r.o. a Kimberly-Clark, s.r.o. v Jaroměři, Saar Gummi Czech, s.r.o. v Červeném Kostelci, Rubena, s.r.o. a ATAS elektromotory Náchod a.s. v Náchodě, Ammann Czech Republic, a.s. a Hronovský, s.r.o. v Novém Městě nad Metují, ŠKODA AUTO, a.s. v Kvasinách, VEBA, textilní závody a.s. v Broumově, C.S.CARGO a.s. v Jičíně, Trelleborg Bohemia, a.s. a ARROW International CR., a.s. v Hradci Králové.

Odkazy:

V Královéhradeckém kraji mají zaměstnavatelé problémy s obsazováním některých volných pracovních míst. Dle dostupných údajů mají zaměstnavatelé zájem především o pomocné pracovníky v oblasti těžby, stavebnictví, výroby a dopravy, řemeslníky a kvalifikované pracovníky na stavbách, opraváře, pracovníky ve strojírenství, obsluhy strojů a zařízení a montéry. Zvýšený zájem je také o pracovníky ve službách – všeobecné administrativní pracovníky, pracovníky v oblasti prodeje, pracovníky v oblasti sociálních a zdravotních služeb (lékař/lékařka či všeobecná sestra), řidiče (především řidiče VZV, řidiče nákladního vozidla či řidiče autousu) a obsluhu pojízdných zařízení nebo uklízeče a pracovníky v oblasti ochrany a ostrahy. V průběhu března 2023 připadalo na 1 volné pracovní místo 1 uchazeče.

Úřady práce Královéhradeckého kraje evidovaly k 31. 1. 2023 celkem 12 124 uchazečů o zaměstnání. Na jedno volné pracovní místo v evidenci úřadu práce připadal 1 uchazeč. Mezi uchazeči o zaměstnání v lednu převažovaly ženy, které se na celkovém počtu uchazečů podílely 51,6 %. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání představovali absolventi škol a mladiství 5,0 % a lidé se zdravotním postižením 15,4 %. Osoby ve věku 55−59 let se na celkovém počtu podílely 14,0 %.

Nějvětší podíl mezi uchazeči o práci zaujímají osoby se základním vzděláním a s výučním listem. Následují je uchazeči se středním odborným vzděláním zakončeným maturitní zkouškou.

Pardubický kraj se nachází ve východní části Čech. Část severovýchodní hranice kraje je zároveň i státní česko-polskou hranicí. Centrum kraje, město Pardubice, se nachází 100 km východně od hlavního města Prahy.

Pardubický kraj je 8. největším krajem v ČR, má rozlohu 4 519 km², žije v něm 520 tisíc obyvatel. Většími městy jsou Chrudim, Svitavy a Ústí nad Orlicí.

V kraji se koncentruje průmysl, ale i komerční a veřejné služby. Investoři využívají připravené průmyslové zóny. Ekonomickou prosperitu kraje výrazně ovlivňuje to, že region protíná evropský železniční koridor. Využít lze i silniční, vodní a leteckou dopravu.

V kraji je zastoupen průmysl elektrotechnický, strojírenský, chemický, zpracovatelský, zemědělský a potravinářský. Za významný lze považovat průmysl chemický, který je koncentrován do okresu Pardubice. Tradiční je i vzdělávání odborníků v oblasti chemie a dopravy na Univerzitě Pardubice 

Podíl nezaměstnaných k obyvatelstvu dosáhl v Pardubickém kraji 2,9 % (k 31.3.2023).

V okrese Pardubice je dominantní především průmysl elektrotechnický a chemický, oba s dlouholetou tradicí. Zastoupení v regionu mají firmy, které vyrábějí komponenty pro automobilový průmysl. V regionu působí řada zahraničních investorů, kteří pozitivně ovlivnili místní trh práce. Největším zaměstnavatelem je společnost FOXCONN CZ s.r.o., zabývající se výrobou počítačů. Mezi další významné firmy patří Synthesia a.s., vyrábějící základní chemické produkty a těžkotonážní chemii, Panasonic Automotive Systems Czech s.r.o., výroba autorádií, KIEKERT-CS s.r.o., výroba centrálních autozámků, dále Nemocnice Pardubického kraje a.s. a Univerzita Pardubice.

Odkazy:

Nejvíce nabídek je v profesích s návazností na automobilový průmysl (elektrotechnika, kovo, montážní práce), ve stavebnictví, v obchodě a ve službách. Zájem se zvýšil zejména o pracovníky v dopravě a dále o kvalifikované pracovníky v oblasti zdravotnictví a sociální péče.

Nejlépe se mohou uplatnit na trhu práce v kraji pracovníci s vysokoškolským, středním odborným vzděláním nebo vyučení, a to v oborech: elektrotechnika, informační technologie, zdravotnictví, technická chemie, stavebnictví, zpracování plastů, strojírenství, služby, doprava a logistika a v řemeslných oborech.

Volná pracovní místa pro dělníky jsou ve výrobních firmách na pozicích operátorů výrob, montážních pracovníků a pro řidiče v dopravě.

V evidencích pracovišť úřadu práce v Pardubickém kraji bylo k 31. 3. 2023 přibližně 10,3 tisíce uchazečů o zaměstnání a 15,1 tisíc volných pracovních míst. Na 1 uchazeče připadá 1,5 volného pracovního místa. Mezi nezaměstnanými převládají uchazeči se základním vzděláním, vzděláním středním odborným s výučním listem a uchazeči se středním odborným vzděláním zakončeným maturitou.

Problémy s uplatněním na trhu práce mají osoby se zdravotním handicapem, osoby starší 50 let, dále osoby s nízkým nebo částečným vzděláním, s kvalifikací zaměřenou na administrativu.

Kraj Vysočina leží v centrální části České republiky, sousedí s Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským krajem. Je tvořen třemi okresy bývalého Jihomoravského kraje (Jihlava, Třebíč, Žďár nad Sázavou), jedním okresem Východočeského kraje (Havlíčkův Brod) a jedním okresem Jihočeského kraje (Pelhřimov). Jeho charakteristickými rysy jsou územní členitost, vyšší nadmořská výška a řídké osídlení. Rozdrobená sídelní struktura ovlivňuje vylidňování menších obcí a přispívá k odchodu mladých a kvalifikovaných obyvatel.

Kraj Vysočina s jeho 503 747 obyvateli (k 31. 12. 2022) se rozkládá na vrchovině, procházející v podstatě středem České republiky.

K 28. 02. 2023 eviduje Úřad práce ČR (ÚP ČR), Krajská pobočka v Jihlavě celkem 11 182 uchazečů o zaměstnání. Počet hlášených volných pracovních míst činí 8 884 a podíl nezaměstnaných osob v kraji je 3,2 %. Na jedno pracovní místo připadá 1,3 uchazeče.

Podíl nezaměstnaných stejný, nebo vyšší než republikový průměr, vykazuje okres Třebíč (3,9 %). Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných byl zaznamenán v okrese Pelhřimov (2,0 %). Z celkového počtu 8 884 volných pracovních míst, lze na 5 644 pozic přijímat pracovníky ze zahraničí.

Největší zájem o zaměstnance mají tyto firmy – aktuální požadavky:

(POZN.: čísla v závorce uvádějí počet volných pracovních míst)

Havlíčskobrodsko

• Futaba Czech, s.r.o., pracovníci do výroby automobilových komponent (254)
• Crystal BOHEMIA, a.s., skláři do Světlé nad Sázavou (67)
• Engeser, s.r.o., dělníci pro montáž kabelových svazků (36)
• MONOTECH GROUP s.r.o., dělníci (31)
• P L E A S s.r.o. švadleny a šičky (31)
• Nemocnice Havlíčkův Brod, hledá zejména lékaře (19)

Jihlavsko

• BOSCH Diesel, s.r.o., (324)
• Marelli Automotive Lighting Jihlava (Czech Republic) s.r.o., potřebuje montážní dělníky (266)
• Strojírenská fa Moravské kovárny, a.s., pracovníky pro obsluhu strojů (118)
• Kostelecké uzeniny, a.s. (95)
• ICOM transport, a.s., řidiče autobusové a nákladní dopravy (83)
• MGG Třešť, s.r.o. slévače, obráběče, svářeče a další (71)

Pelhřimovsko

• Agrostroj Pelhřimov pracovníky do výroby zemědělských strojů (316)
• Knoflíkářský průmysl Žirovnice, a.s. pracovníky plastikářské výroby (54)
• SixPointTwo s.r.o. - pracoviště Humpolec, dělníci do výroby (46)
• Nemocnice Pelhřimov (lékaři a obslužný personál) (39)
• ICOM transport, a.s. hledá řidiče autobusové a nákladní dopravy (21)

Třebíčsko

• MOTORPAL, a.s. - provoz Jemnice, strojírenská výroba (59) 
• B+S, s.r.o. textilní výroba (47)
• MICo, spol. s r.o., výroba technologických zařízení (35)
• TRADO-BUS, řidiči autobusové přepravy (25)
• Selva SHOES, a.s. se sídlem v Třebíči, výroba obuvi značky Olang (16)
• Nemocnice Třebíč hledá lékaře a zdravotní personál (22)

Žďársko

• Žďas, a.s., místa ve strojírenství (61)
• V. Klimeš & L. Klimeš CZ s.r.o, osobní služby, obchod a ubytování (34)
• Draka Kabely, s.r.o. operátoři výroby (33)
• Krajské ředitelství PČR Vysočina - Žďár nad Sázavou, policisté (22)
• Bítešská dopravní společnost, s.r.o., řidiče a opraváře nákladních aut (20)
• Firma Mars Svratka, a.s., různé profese (19)

Odkazy:

Tradiční skladba portfolia nabídek klíčových volných pracovních pozic v Kraji Vysočina, se nezměnila. Největší zájem je hlavně o pracovníky do strojírenství a stavebnictví (jak technické, tak hlavně dělnické profese, montážní a manipulační dělníky), dále o pracovníky obsluhy strojů a zařízení napříč obory včetně potravinářství, byli hledáni řidiči nákladní a osobní dopravy, montážní a manipulační dělníci napříč obory, šičky a švadleny, pracovníci logistiky, uklízeči, sociální pracovníci, všude v kraji přetrvává enormní zájem o lékaře a zdravotnický personál.

V okresech Kraje Vysočina dále pohledávají větší počet pracovníků do menších výrobních a zpracovatelských firem, menší zdravotnická zařízení, zemědělské a potravinářské závody, školy a vzdělávací zařízení, obchodní střediska a další.

Nejvíce nezaměstnaných v Kraji Vysočina je pracovníků s výučním listem (současně ale i s handicapem, znemožňujícím nástup do nabízeného zaměstnání) a pracovníků se základním vzděláním. V podstatě nejvíce nezaměstnaných se rekrutuje z řad uchazečů o zaměstnání ve věku 50 let a více.

Z hlediska odvětví, které v současné době nejvíce přispívá k růstu nezaměstnanosti, je odvětví gastronomie, obchodu a služeb. 

Poloha Jihomoravského kraje je z geografického hlediska velmi výhodná – kraj tvoří spojení mezi jihem a severem Evropy, sousedí se Slovenskem a Rakouskem a v neposlední řadě také disponuje napojením na silniční a železniční dopravní sítě evropské dopravní infrastruktury. Na území celého Jihomoravského kraje žilo 1 186 151 obyvatel (k 30.9.2022), jeho metropolí je Brno, druhé největší město ČR, ve kterém žije jedna třetina všech obyvatel kraje.

Dominantní postavení v ekonomice kraje zaujímá sféra služeb. Zatímco v Brně a v regionech obklopujících Brno trh práce téměř není zatížen sezónními výkyvy, v jižních okresech (Znojmo, Hodonín) je nevyvážený a má sezónní charakter. Tyto regiony jsou také postiženy vyšší mírou nezaměstnanosti a podprůměrnou úrovní mezd. 

Mezi nejvýznamnější a největší zaměstnavatele patří vysoké školy (Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Mendelova univerzita v Brně), nemocnice (zejména Fakultní nemocnice Brno, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Nemocnice Kyjov, příspěvková organizace, Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace), dopravní organizace (Dopravní podnik města Brna, a.s.), instituce veřejné správy (Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, Statutární město Brno, Generální finanční ředitelství, Úřad práce České republiky) a řada firem z IT a služeb (např. IBM Global Services Delivery Center Czech Republic, s.r.o., AT&T Global Network Services Czech Republic s.r.o., Česká pošta, s.p., České dráhy, a.s., Správa železnic, státní organizace, Notino, s.r.o., Albert Česká republika, s.r.o., Tesco Stores ČR a.s.). Ve výrobní sféře lze mezi významné podniky jmenovat firmy vyrábějící elektrická zařízení ABB s.r.o., Thermo Fisher Scientific Brno s.r.o. a Ademco CZ s.r.o. v Brně, Tyco Electronics Czech s.r.o. v Kuřimi, European Data Project s.r.o. v Komořanech na Vyškovsku, Siemens Electric Machines s.r.o. v Drásově a firmu Gebauer a Griller Kabeltechnik, spol. s r.o. v Břeclavi zabývající se výrobou kabelů a elektrosoučástek. V Modřicích najdeme společnost IFE-CR, a.s., vyrábějící automatické dveřní systémy pro kolejová vozidla, v Brně textilní firmu Nová Mosilana, ve Slavkově u Brna Lohmann & Rauscher, s.r.o. vyrábějící textilní výrobky pro zdravotnictví, v Ivanovicích na Hané firmu Bioveta, a.s. vyrábějící léčiva, či zdravotnické potřeby vyrábějící Hartmann Rico a.s. ve Veverské Bítýšce.

Relativně velká koncentrace vysokých a vyšších škol v krajském městě Brně se odrazila na nadprůměrném počtu osob s vysokoškolským vzděláním na druhou stranu zde žije nižší počet osob s pouze základním vzděláním oproti celorepublikovému průměru. S tím také souvisí relativní dostatek kvalifikované pracovní síly.

Podíl nezaměstnaných v kraji dosáhl míry 4,4 % (k 31.3.2023). Z dlouhodobého hlediska je nejvyšší nezaměstnanost v okrese Hodonín a Znojmo.

Odkazy:

V Jihomoravském kraji existuje stabilní poptávka po pracovnících v IT sektoru, zejména po programátorech počítačových aplikací a vývojářích softwaru. Nabídka volných míst je také v oblasti „služeb pro podniky“ (outsourcing, telemarketing) a zdravotnických profesích (lékaři, zdravotní sestry).

Zaměstnavatelé dále poptávají řemeslníky, kvalifikované strojírenské profese (nástrojař, svářeč, obsluha CNC strojů, techniky), řidiče nákladní dopravy, skladníky, pracovníky call center, montážní dělníky, zedníky, kuchaře, ale i pomocné a nekvalifikované pracovníky (stavebnictví, uklízeče, pracovníky ve výrobě).

Přibližně 57 % nezaměstnaných v regionu jsou osoby bez vzdělání (12/2022) a uchazeči vyučení.

Mezi konkrétní profese, jejichž uchazečů je evidován dostatek, patří aktuálně (4/2023) např. administrativní pracovníci, obchodní zástupci, kadeřníci, kosmetičky a dále obory, ve kterých dochází k velké fluktuaci zaměstnanců – kuchaři, číšníci a servírky, barmani, prodavači, pomocní a nekvalifikovaní pracovníci.

Olomoucký kraj není možné charakterizovat jako jednotný trh. Odlišnosti mezi centrální a severní částí kraje na úrovni geografické se promítají i do oblasti ekonomické, infrastruktury a zaměstnanosti. Centrální okresy (Olomouc, Prostějov, Přerov) jsou více stabilní a diverzifikované. Ekonomika v horských okresech (Jeseník, Šumperk) je silněji ovlivněna sezónností a horší dopravní obslužností. V centrech kraje jsou dobré podmínky pro rozvoj služeb a na celém území kraje pro rozvoj cestovního ruchu. Mobilita obyvatelstva je omezená jak geografickými podmínkami, tak dopravní obslužností.

Z ekonomických odvětví je nejsilněji zastoupeno strojírenství. K nejvýznamnějším zaměstnavatelům patří: MIELE technika, UNEX, Honeywell Aerospace Olomouc, John Crane, AŽD Praha, KEESTRACK – CZ v okrese Olomouc, ŠKODA PARS, Dormer Pramet, KLEIN automotive, TDK Electronics ze Šumperska, SSI Schäfer z Hranic na Přerovsku, MUBEA a MB TOOL z Prostějova a CS-CONT z Jesenicka.

K silně zastoupeným odvětvím dále patří elektrotechnický průmysl, jehož vliv posílil díky příchodu několika zahraničních investorů. Mezi nejvýznamnější patří HELLA AUTOTECHNIK NOVA a Siemens v Mohelnici, M.L.S. Holice v Olomouci, Robertshaw ve Šternberku a SEV Litovel. V Přerově patří mezi nejvýznamnější zaměstnavatele Meopta-optika; v Hranicích společnost AVL MORAVIA. V potravinářství zůstávají největšími zaměstnavateli Nestlé Česko, MAKOVEC, OLMA Olomouc, Pivovary CZ Group a pekárny PENAM.

Poměrně vysoký podíl zaměstnanců pracuje i ve stavebnictví a zemědělství. Ve stavebnictví patří mezi významné zaměstnavatele Skanska, GEMO Olomouc a EKOZIS.

Poptávka zaměstnavatelů po pracovní síle je nevyrovnaná. Okrajové oblasti kraje nabízejí méně pracovních příležitostí a většinou málo atraktivních.

Podíl nezaměstnaných osob v Olomouckém kraji dosáhl 3,6 % (k 31. 3. 2023). Nejvyšší nezaměstnanost byla v okrese Jeseník (5,5 %), nejnižší v okresech Prostějov (2,5 %) a Olomouc (3,3 %).

Mobilita obyvatelstva je omezená jak geografickými podmínkami, tak dopravní obslužností.

Zaměstnavatelé preferují uchazeče s praxí a rozvinutými odbornými dovednostmi. Žádáni jsou také absolventi se znalostí práce s výpočetní technikou na vyšší než uživatelské úrovni a aktivní znalostí cizích jazyků, což bývá častou podmínkou zejména pro vysokoškoláky. K nim lze započítat i absolventy strojírenských oborů bez ohledu na stupeň vzdělání, jichž je trvalý nedostatek.

Odkazy:

Na trhu práce výrazně chybí strojírenské profese, a to v různých úrovních vzdělání – od vyučenců až po vysokoškoláky. Zaměstnavatelé dlouhodobě hledají zejména kvalifikované soustružníky, frézaře, svářeče, brusiče kovů a strojní zámečníky, s vyšším vzděláním pak konstruktéry, strojírenské techniky a strojní inženýry. Vysoká poptávka je také po stavebních dělnících a řemeslnících, skladnících a montážních dělnících. Velký zájem je rovněž o zkušené řidiče mezinárodní kamionové dopravy, kteří komunikativně ovládají alespoň jeden světový jazyk.

Existuje několik profesních oblastí, kde nabídka nezaměstnaných převažuje nad poptávkou zaměstnavatelů, zejména se jedná o pracovníky v administrativě a některé pomocné a nekvalifikované profese (vrátný, strážný).

Zlínský kraj se nachází na východě republiky a ve své východní části sousedí se Slovenskem. Skládá se ze čtyř okresů – Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín. Ve Zlínském kraji žije téměř 572 tisíc obyvatel. 

Zlínsko bývalo v minulosti plným právem považováno za ekonomicky silnou oblast s výraznou koncentrací velkých průmyslových podniků. Obuv, pneumatiky, stroje a letadla, to byly produkty tradičně spojované s centrem regionu.

Přibližně od poloviny 90. let se hospodářsky stabilní pozice Zlína a celé východní Moravy začala otřásat v důsledku privatizace a restrukturalizace průmyslu. Důsledkem je současná podprůměrná tvorba hrubého domácího produktu, třebaže je region nadále vnímán jako bohatá a dynamická oblast v rámci České republiky.

Ve Zlínském kraji bylo k 31. 3. 2023 evidováno 11 366 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob dosáhl hodnoty 2,9 %, což je o 0,2 % bodu více než ve stejném období minulého roku. Nezaměstnanost nad úrovní kraje dlouhodobě vykazuje okres Vsetín, naopak nižší nezaměstnanost je v regionech Zlín, Uherské Hradiště a Kroměříž. K 31. 3. 2023 bylo v kraji evidováno 9 513 volných pracovních míst a na jedno volné pracovní místo připadalo 1,2 uchazeče. Nejméně volných pracovních míst dlouhodobě vykazuje okres Kroměříž.

V ekonomice kraje má dominantní postavení průmysl, který má zde vyšší zastoupení než v celostátním měřítku. Mezi nejvýznamnější firmy v kraji patří Continental Barum s.r.o., Česká zbrojovka a.s. (zbraně), Fatra a.s. (plastikářský průmysl), ON SEMICONDUCTOR CZECH REPUBLIC s.r.o. (výroba monokrystalů a desek a polovodičových součástek), Trelleborg Wheel Systems Czech Republic a.s. (výroba pneumatik). Zásadním průmyslovým odvětvím v kraji je strojírenství, zejména výroba letadel a jejich součástí, výroba obráběcích center a CNC soustruhů, výroba zbraní, pneumatik a mikroelektroniky.

Odkazy:

Všechny okresy Zlínského kraje vykazují velmi podobnou strukturu nahlášených volných pracovních míst. Nejčetnější požadované profese jsou řidiči nákladních automobilů a tahačů, zedníci, montážní dělníci, obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže a ostatní pomocní pracovníci ve výrobě. Z pohledu dlouhodobé neobsazenosti se jedná hlavně o volná místa hlášená pro svářeče, řezače plamenem, řidiče nákladních automobilů, zedníky, velký zájem je také o odborné profese ve strojírenství, zejména o seřizovače a obsluhu obráběcích strojů. Trvale je poptávka po lékařích a fyzioterapeutech s osvědčením. V uvedených profesích existuje reálná možnost uplatnění, zvláště pokud je uchazeč schopen dorozumění v češtině.

Nezaměstnaní nejčastěji hledají uplatnění v profesích jako jsou pomocní pracovníci ve výrobě, všeobecní administrativní pracovníci, prodavači v prodejnách, uklízeči, pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur, řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, zedníci a montážní pracovníci.

Struktura uchazečů o zaměstnání z pohledu vzdělání zůstává dlouhodobě neměnná. Nejpočetnější skupinou jsou vyučení, následují středoškoláci a osoby se základním vzděláním a nejméně nezaměstnaných má vysokoškolské vzdělání.

Moravskoslezský kraj se nachází na severovýchodním území České republiky a sousedí se Zlínským a Olomouckým krajem. Zahrnuje okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město. Od 19. století patří mezi nejdůležitější průmyslové regiony střední Evropy. V rámci České republiky patří Moravskoslezský kraj k regionům se silným zastoupením průmyslu. Mezi tradiční odvětví patří těžební průmysl a navazující hutnická a ocelářská výroba.

Těžký průmysl je v posledních letech postupně nahrazován obory ze zpracovatelského průmyslu, značný rozvoj zaznamenala oblast služeb.

Firmy se prosazují v oblasti informačních a inovačních technologií, elektronice a automobilovém průmyslu. V kraji působí řada menších i větších firem, které se zabývají tradičními řemeslnými obory, špičkovými technologiemi a hi-tech produkty.

Moravskoslezský kraj patří k nejvíce osídleným krajům v České republice s celkovým počtem 1 173 771 obyvatel k 30. 9. 2022. Krajská metropole Ostrava měla ke stejnému datu 310 851 obyvatel, tj. zhruba čtvrtina obyvatel kraje. Dalšími velkými městy s počtem obyvatel nad 50 tisíc jsou Havířov, Karviná, Frýdek-Místek a Opava.

Díky restrukturalizaci hospodářské základny, která v kraji probíhá od roku 1990, se kraj potýká se sociálními problémy spojenými s nezaměstnaností. K 31. 3. 2023 činil podíl nezaměstnaných osob v Moravskoslezském kraji 5,1 %. Vyšší podíl nezaměstnaných osob, než krajský průměr byl zaznamenán ve třech okresech MSK, a to v okresech Karviná (8,3 %), Bruntál (6,8 %) a Ostrava (5,2 %). Naproti tomu nižší podíl byl zaregistrován v okresech Frýdek-Místek (3,4 %), Nový Jičín (3,2 %) a Opava (3,1 %). K osobám ohroženým nezaměstnaností patří i mladí lidé. K 31. 3. 2023 bylo registrováno 2 778 volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé, na jedno volné místo připadalo 0,6 uchazečů této kategorie.

Moravskoslezský kraj stále zůstává jednou z hospodářsky nejvýznamnějších oblastí České republiky. Existuje zde rozmanitost průmyslových odvětví, mnoho vhodných objektů a pozemků pro nové investice, připravené a připravované průmyslové zóny, potenciál kvalifikované pracovní síly, značný potenciál technické odbornosti, relativně hustá síť a stále se rozvíjející železniční a autobusové dopravy, mezinárodní letiště s výhledem brzkého rozvoje. Také příhraniční charakter kraje poskytuje možnosti efektivní spolupráce ve výrobní sféře, rozvoji infrastruktury, v ochraně životního prostředí, a především v oblasti turistického ruchu. Významní zaměstnavatelé v kraji (dle počtu zaměstnanců) jsou např. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., Liberty Ostrava a.s., Fakultní nemocnice Ostrava, Varroc Lighting Systems, s.r.o, OKD, a.s., Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Vitesco Technologies Czech Republic s.r.o., Tieto Czech s.r.o., H R U Š K A , spol. s r.o., Siemens, s.r.o., Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, Brose CZ spol. s r.o., Dopravní podnik Ostrava a.s., Teva Czech Industries s.r.o., SUNGWOO HITECH s.r.o., Ostravská univerzita, BONATRANS GROUP a.s.

Odkazy:

Nejvyšší počet volných pracovních míst registrovaných ve veřejných službách zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji, k 31. 3. 2023 (v sestupném pořadí dle počtu VPM):

• Řemeslníci a opraváři, z toho nejvíce pro zedníky, kamnáře, dlaždiče a montéry suchých staveb;
• Obsluha strojů a zařízení, montéři, z toho nejvíce pro montážní dělníky ostatních výrobků;
• Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, z toho nejvíce pro dělníky v oblasti výstavby budov;
• Pracovníci ve službách a prodeji, z toho nejvíce pro kuchaře (kromě šéfkuchařů), pomocné kuchaře.

Nejvyšší počet uchazečů o zaměstnání, kteří jsou registrováni ve veřejných službách zaměstnanosti, jsou v povoláních (sestupně dle počtu registrovaných uchazečů) k 31. 3. 2023:

• Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, z toho nejpočetnější skupinu tvoří ostatní pomocní pracovníci ve výrobě;
• Pracovníci ve službách a prodeji, z toho nejpočetnější skupinu tvoří prodavači v prodejnách
• Obsluha strojů a zařízení, montéři, z toho nejpočetnější skupinu tvoří řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři;
• Řemeslníci a opraváři, z toho nejpočetnější skupinu tvoří nástrojaři a příbuzní pracovníci.